Repatriace kardinála Josefa Berana do vlasti je podle kardinála Dominika Duky aktem s velkým významem pro celou společnost. „Vidím v tomto návratu výzvu do řad nejen církevních, ale do řad celé společnosti, především v tom, co znamená svoboda, co znamená demokracie,“ řekl dnes Duka novinářům. Připomněl, že Beran byl pronásledován nejen za své církevní, ale také občanské postoje. Po příletu do vlasti bude nejprve přivítán jako občan českého státu, později budou následovat církevní ceremonie.

Po přistání vládního speciálu 20. dubna v Praze přesně v 18:00 by se měly na výzvu českých biskupů rozeznít v celé zemi zvony, uvedl dnes Vojtěch Mátl z pražského arcibiskupství, který zveřejnil další podrobnosti převozu. Jednotka čestné stáže vynese ostatky na katafalk na letištní ploše a zazní píseň Čechy krásné, Čechy mé, která provázela také návrat kardinála Berana z koncentračního tábora.

Modlitbu pronese vojenský kaplan, Beranovy ostatky uctí ministryně obrany Karla Šlechtová. „Uvítací projev občana českého státu pronese předseda Senátu Milan Štěch, zazní státní hymna, ostatky budou přeneseny do pohřebního vozu a autokolona vyrazí do Dejvic,“ uvedl Mátl.

Duka připomněl, že Beran byl z tehdejší socialistické republiky vypovězen s doložkou, že se nikdy nevrátí, ani po své smrti. V kardinálu Beranovi vidí jednu z velkých postav 20. století a lidí, kteří vzdorovali jak nacismu, tak komunismu. „Je klíčovou postavou, mužem, který se nenechal zlomit, i když nabídky ke kompromisu byly velké,“ řekl. „Jediný kompromis, který v životě udělal, byla žádost papeže Pavla XI., aby opustil Prahu a umožnil dokončit jednání. Na podzim roku 1964 podepsal slib věrnosti republice a tento podpis ho pálil až do konce života. Protože neviděl v tomto slibu slib státu demokratickému, ale státu, který uchvátila do své moci komunistická diktatura,“ řekl Duka.

„Kardinál Beran se vrací, ale stoupenci této (komunistické) diktatury jsou v Parlamentu České republiky, majíce poslaneckou imunitu, mohou své názory hlásat, přestože tento parlament schválil zákon o zločinnosti obou totalit, ať to byla diktatura hnědá či rudá,“ uvedl. „A víme, že v té současné době nejsou jenom ti, kteří tolerují, ale kteří se stávají tichými společníky naší budoucnosti,“ dodal.

Přes vědomí blížící se totality nechal tehdejší pražský arcibiskup Beran sloužit v roce 1948 Te Deum za tehdy zvoleného československého prezidenta Klementa Gottwalda. Výtka k Te Deum vyplývá podle Duky z toho, že současní badatelé málo studují v archivech.

„Otázka Te Deum (…) nebyla snadná, proto ji konzultovat s Vatikánem. Podmínka Te dea zněla: bude propuštěno 70 kněží, kteří jsou již uvězněni, a nebude zrušeno církevní školství. Vše ochotně tehdejší vláda schválila. Na podzim ovšem již kněží v mnohem větším počtu byli znovu uvězněni a církevní školy byly zrušeny,“ připomněl Duka. „Kardinál Beran se setkal s tím, s čím se v životě setkáváme – se lží a intrikami. A domnívali jsme se, že budou platit slova: nejsme jako oni, ale setkáváme se lží a intrikami i v současné době a na současné společenské a politické scéně,“ doplnil.

V souvislosti s uložením ostatků Berana v katedrále sv. Víta bude do tohoto chrámu umístěna i socha sv. Vojtěcha. Po několika dnech po přívozu ostatků do Prahy bude rakev uložena 23. dubna do kaple sv. Anežky. Prozatímní hrob v Římě, kde jsou dnes Beranovy ostatky uloženy, bude zrušen. Deska by měla spočinout v Plzni, Beranově rodišti. Převozem se plní jeho poslední vůle. Církev usiluje o jeho blahořečení.