V Česku loni nejvýznamněji působily zpravodajské služby Ruska a Číny. Čínské zájmy se soustředily na rozšiřování vlivu v české politice a ekonomice. Rusko vedlo hlavně informační válku související s ukrajinskou a syrskou krizí. Zpravodajci Kremlu také vyvíjeli úsilí dostat se k dotacím prostřednictvím nastrčených osob. Přes Česko rovněž cestovali bojovníci za tzv. Islámským státem. Za loňský rok jich přes tuzemsko odjelo do Sýrie sedm. Ve výroční zprávě o tom informuje Bezpečnostní informační služba (BIS).

Islámský stát dokázal podle českých zpravodajců i přes četné územní a lidské ztráty loni provést významné teroristické útoky, které se týkaly také Evropy. Pak zintenzivnil propagandu, jejímž cílem je nábor dalších dobrovolníků, kteří by se přidali k radikálním ozbrojeným složkám.

BIS kvůli tomu začala sledovat aktivity lidí, kteří projevili sympatie k ideologii a činům IS. U mladší generace tuzemských muslimů odhalila několik sympatizantů. Žádný z muslimů neměl vazby na islamistická uskupení a často ani na žádné místní muslimské komunity.

Kontrarozvědka se zmínila také o tom, že Česku podobně jako jiným zemím hrozí potenciální teroristický útok. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) však v reakci na výroční zprávu ubezpečil, že tuzemské bezpečnostní složky nyní nemají žádnou informaci o konkrétní hrozbě.

Zpravodajci si všímali i loňské migrační krize, která se stala hlavním tématem extremistické scény a populistických hnutí. Extremisté však loni údajně neohrozili demokratický chod země. BIS také uvedla, že Česko ohrožují stejné migrační a na migraci navazující hrozby jako Francii, Belgii či Německo. Riziko jejich naplnění je však zatím nižší než v západoevropských zemích. Česko by se podle zpravodajců mohlo potýkat s problémy později, po integraci velkého množství lidí z kulturně odlišného prostředí po celé Evropě. Mohly by vznikat uzavřené a nepřátelské komunity.

Ekonomické zájmy země podobně jako v minulých letech poškozují špatně nastavené smluvní vztahy některých subjektů, které ovládá stát. V oblasti ekonomiky BIS upozornila na nedostatky při vypisování veřejných zakázek, narušování hospodářské soutěže či nelegitimní lobbing při vytváření zákonů, které se týkaly zejména energetiky a zdravotnictví. Zpravodajci se ve výroční zprávě zmínili i o problémech ve státní správě, kde často úředníci nenesli odpovědnost za svoje špatná rozhodnutí nebo byly vyváděny státní peníze do soukromých rukou.