Praha 16. května (ČTK) – Policie nemá dostatek počítačových expertů, aby mohla obstát v boji s kybernetickým zločinem. Na briefingu v Senátu před akcí Kyberkriminalita a ochrana soukromí to dnes uvedla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Podle Bradáčové by měl stát dostatek expertů pro policii zajistit a zaplatit. „V personální oblasti se nám to nejeví jako zcela dostatečné. Odborníci se těžko hledají,“ podotkla.

Kriminalita se podle Bradáčové přesouvá do počítačů a na internet. Nejde přitom jen o majetkovou trestnou činnost, která se v tomto případě vyznačuje vysokým počtem poškozených, anonymitou pachatelů a přesahem přes hranice, ale i o porušování ochrany soukromí nebo sexuální trestné činy, které stále častěji cílí i na děti.

Právě školy jsou podle Jiřího Průši ze sdružení CZ.NIC stále častějším terčem kybernetických útoků. Shromažďují totiž stále větší množství osobních dat o svých žácích. Od poloviny roku budou mít navíc školy povinnost komunikovat přes datové schránky, což je postaví na stejnou úroveň jako například státní úřady. Ty mají přitom zabezpečení na výrazně vyšší úrovni.

Jedním ze základních prohřešků, které vedou k nárůstu kybernetické kriminality, je nedostatečná ochrana soukromí. Podle výkonného ředitele Národního centra bezpečnějšího internetu Jiřího Palyzy nejde jen o sdělování informací osobního charakteru na sociálních sítích, ale i o tak zásadní chyby, jako je sdělování a sdílení přístupových hesel, nedostatečná ochrana identifikačních údajů, včetně čísel platebních karet, nebo pořizování a šíření fotografií se sexuálně explicitním obsahem.

„Každý uživatel online prostoru, ale především mládež, by si měl uvědomovat hodnotu svých osobních údajů a chránit je. A nejde jen o digitální stopu, kterou dnešní náctiletí vytvářejí velmi intenzivně. Opakované kybernetické útoky posledních hodin jednoznačně dokazují, že dnes už nestačí dávat si pozor jen na to, komu, kde a jaké informace sděluji. Stejnou důležitost začíná mít i základní péče o data a používanou techniku, tedy například zálohování nebo pravidelná aktualizace operačního systému,“ dodal Palyza.

Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl uvedl, že senátoři by se měli ve středu zabývat mimo jiné novelou zákona o kybernetické bezpečnosti. Stojí přitom před rozhodnutím, zda jej upravený vrátit do Poslanecké sněmovny, kde při současné politické situaci má malou šanci na schválení a hrozí tak zdržení přijetí normy zhruba o rok.