Brno připravuje dvouletý projekt, ve kterém poskytne 50 bytů rodinám s dětmi v nouzi. Pomoct by mohl bezdomovcům nebo lidem z azylových domů a ubytoven. První rodiny by se mohly nastěhovat letos v červnu, řekl dnes ČTK uvolněný zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund (Žít Brno). Podle něj se práce s problematickými skupinami obyvatel osvědčila v zahraničí. Město bude nájem získávat přímo z dávek na bydlení. Opoziční zastupitel Libor Šťástka (ODS) kritizuje, že se do bytů dostanou i neplatiči nájmů.

Město pro projekt vyčlení byty především v sociálně vyloučených místech v okolí Cejlu, o které je ve většině případů malý zájem. Některé opraví, náklady projektu se pohybují okolo deseti milionů korun. Velkou část chce město získat z evropských dotací. Provede i průzkum, aby našlo ohrožené rodiny. Z nich pak losováním vybere ty, které se nastěhují. „Projekt byl v USA, kde pracovali s psychiatricky nemocnými lidmi jako schizofrenici, narkomani a také s bezdomovci. Ukázalo se, že 90 procent těchto lidí je schopných udržet si bydlení,“ uvedl Freund.

Podle něj udržením bydlení klesají jiné náklady například na noclehárny, azylové domy, nebo na odebrané děti v ústavní péči. Město po dvou letech projekt vyhodnotí a uvidí, zda byl úspěšný a může poskytnout více bytů. Další byty podle Freunda město chystá pro matky samoživitelky nebo pro seniory v nouzi.

Šťástkovi se nelíbí, že se do vyčleněných bytů budou moct dostat lidé, kteří v minulosti městu neplatili nájem. „Město takového dlužníka dříve složitě vypovědělo, ale nyní ho bude do opraveného bytu vracet a dluhy mu nejspíš odpustí. To je zcela demotivační vůči těm, kteří v minulosti své dluhy řešili a splatili,“ zdůraznil Šťástka.

Podle Freunda město nikomu dluhy odpouštět nebude. „Je potřeba si ale uvědomit, že kdo má dluh vůči městu, nemůže se několik let ucházet o městské bydlení. Jenže tito lidé v Brně jsou a budou tady nadále. Když budou na ulicích nebo v ubytovnách, bude se zvyšovat kriminalita. Je potřeba pracovat i s touto skupinou v ohrožení a pomoct jí stabilizovat se a začít narovnávat svoje dluhy,“ řekl Freund.

Šťástkovi také vadí, že projekt nestanovuje účastníkům povinnost přijmout práci. „Bydlení by nemělo být závislé pouze na čerpání sociálních dávek, ale alespoň jeden z uchazečů by se měl zapojit do pracovního procesu. Nabízí se například veřejně prospěšné práce,“ dodal Šťástka. Podle Freunda však nechce město někoho uvazovat k veřejně prospěšným pracím, pokud si může najít jinou práci.

Pokud se projekt nezmění, občanští demokraté ho podle Šťástky nepodpoří. „Podporu si dokážeme představit, pokud město nepřipustí výběr těch uchazečů, kteří v minulosti odmítli řešit své problémy s dluhy, a zároveň stanoví uchazečům povinnost pracovat,“ uzavřel Šťástka.