Všichni lidé přijíždějící do Evropské unie by měli být v budoucnu registrováni v novém systému, jehož vznik chce Evropská komise navrhnout do listopadu. Bude tak možné rozhodnout, zda má dotyčný právo do unie vstoupit. V projevu před europoslanci to dnes oznámil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Zdůraznil také, že solidarita v migrační krizi nesmí být vynucována, ale naopak musí jít od srdce.

„Budeme velmi přísní ohledně toho, kdo se může dostat přes hranice. Každý, kdo bude přijíždět do EU, či ji bude opouštět, bude registrován,“ slíbil Juncker. Zaznamenáváno podle něj bude automaticky datum i důvod cesty a bude tak možné určit, kdo má na cestu právo ještě před tím, než dotyčný na evropské území dorazí. Posílena má být policejní agentura Europol tak, aby mohla lépe pomáhat s výměnou informací.

Juncker ve Štrasburku vystoupil s projevem o stavu EU jen dva dny před neformální schůzkou šéfů států a vlád sedmadvaceti zemí unie, kteří chtějí v Bratislavě hovořit o budoucnosti EU.

Nynější slovenské předsednictví EU šéf komise vyzval, aby pomohlo překonat rozdíly mezi těmi, kdo jsou zdrženliví vůči integraci uprchlíků ve svých společnostech, a těmi, kdo si stejně jako on myslí, že spravedlivý podíl všech členů EU na přerozdělování běženců je zásadní.

Juncker také vyzval k rychlé akci Řecka i EU jako celku k ochraně těch dětí mezi imigranty, které nikdo nedoprovází.

Evropská komise také přijde s návrhem na Evropský vnější investiční plán, v jehož rámci by nový Evropský fond udržitelného rozvoje (EFSD) podporoval investice v klíčových zemích Afriky a Blízkého východu. Juncker v této souvislosti zmínil částku 44 miliard eur (zhruba 11,9 bilionu Kč), kterou by v případě zapojení členských zemí a dalších partnerů bylo možné až zdvojnásobit.

Evropa by podle Junckera měla být daleko více zapojena také do řešení krize v Sýrii, která je jedním z hlavních důvodů nynější migrační krize. „Evropa je hrdá na to, že je měkkou silou. Ale ve světě, který je stále nebezpečnější, to nestačí,“ poznamenal předseda unijní exekutivy.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová by se proto podle něj měla stát skutečným „ministrem zahraničí“ EU, měla by spojit úsilí národních diplomacií a s celou touto vahou zasednout u stolu, kde se jedná o Sýrii. O řešení syrské krize jednají nyní především USA a Rusko, které také nedávno dohodly poslední pokus o příměří. Evropa by měla přijít s vlastní strategií pro řešení syrské krize, řekl Juncker.

Evropa se podle šéfa komise musí dokázat bránit zvnějšku i zevnitř. Juncker připomněl, že v loňském roce se v EU odehrálo 14 teroristických útoků. „Musíme teroristům ukázat, že jejich útok na naše hodnoty nemá naději na úspěch,“ prohlásil šéf komise. Evropská tolerance ale nesmí jít na úkor bezpečnosti, Juncker připomněl boj s financováním terorismu či snahou potírat teroristickou propagandu a radikalizaci na internetu například ve věznicích a jinde.

Společná evropská pohraniční a pobřežní stráž by proto podle Junckera měla začít plně pracovat už v říjnu a ne až na konci roku, jak bylo původně plánováno. Na bulharských hranicích, kde je už nyní přes 100 pracovníků agentury Frontex, by podle něj mělo být právě v říjnu rozmístěno dodatečných 200 pohraničníků s pěti desítkami kusů techniky.

Evropská komise také navrhuje zřízení „evropských sborů solidarity“, uvedl Juncker. Mladí lidé z celé EU budou v jejich rámci moci nabídnout své síly a pomoc v krizích, jako je migrace či nedávné zemětřesení v Itálii. Vzniknout by měly co nejdříve a v roce 2020 by podle Junckera měly mít k dispozici až 100.000 mladých Evropanů. V jiné části svého vystoupení šéf komise připomněl také stále trvající vysokou nezaměstnanost mezi mladými lidmi v EU. „Mladí lidé tak budou moci rozvíjet své schopnosti a získat nejen práci, ale také neocenitelné lidské zkušenosti,“ poznamenal lucemburský politik.