Nejsilnější německá politická strana – Křesťanskodemokratická unie (CDU) – si na nadcházejícím dvoudenním sjezdu nejspíš zvolí do čela znovu kancléřku Angelu Merkelovou a do nejužšího vedení jeho současné členy. Na první pohled tak vše zůstane při starém. Debaty o migraci, nutnosti změnit vládní politiku i v dalších oblastech nebo o možných koaličních partnerech ale mohou stát na počátku změn, které budou daleko výraznější.

Nikdo nepochybuje o tom, že se Angela Merkelová na sjezdu v Essenu znovu stane předsedkyní křesťanských demokratů, které vede už od dubna 2000. Sledovat se tak bude především, kolik procent hlasů dostane od 1001 delegátů, z nichž někteří mají silné výhrady k její migrační politice. Pozorovatelé se víceméně shodují na tom, že jakýkoliv výsledek nad 90 procent bude pro dvaašedesátiletou političku úspěchem a jasným znamením, že se za ní strana semkne i před volební kampaní v příštím roce.

Naopak, pokud by pro Merkelovou hlasovalo výrazně méně delegátů, byl by to signál jak pro opozici, tak pro voliče, že o kancléřce, která se příští rok bude počtvrté ucházet o post na čele vlády, už otevřeně pochybují i její spolustraníci. Nadcházející volební kampaň přitom politička považuje za svou dosud nejtěžší.

Před dvěma lety pro Merkelovou, která se o pozici předsedkyně CDU uchází již podeváté, hlasovalo 96,7 procenta delegátů. Zatím nejméně hlasů žena, která křesťanské demokraty vede s výjimkou Helmuta Kohla déle než kdokoliv jiný, získala v roce 2004, kdy se pro ní vyslovilo 88,4 procenta delegátů.

Hlasy Merkelové může ubrat především její dosavadní migrační politika, letošní propady CDU v zemských volbách a vzestup Alternativy pro Německo (AfD), na kterou zatím křesťanští demokraté nenašli recept. Naopak pro dlouholetou kancléřku může být plusem mezinárodní politická situace po rozhodnutí o brexitu a vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Pro řadu straníků je nyní Merkelová vítaným symbolem stability CDU i spolkové republiky.

Pravděpodobně výrazněji než při volbě šéfa strany se názorové rozdíly projeví v debatě o programových otázkách. Část návrhů se totiž proti dosavadní politice kancléřky vymezuje a požaduje programový posun doprava. Strana se podle nich stala příliš středovou a tím dala prostor AfD.

Některé návrhy volají po přísnější uprchlické a azylové politice a důslednějším odsunu neúspěšných žadatelů o azyl, další zase po jasném závazku nezvyšovat po volbách na podzim příštího roku daně. Jeden z návrhů dokonce původně požadoval vyslovení nedůvěry Merkelové, hlasovat se o něm ale nakonec nebude.

Hlasovat se naopak bude o návrhu vedení strany, který zdůrazňuje mimo jiné nutnost vyšších výdajů na bezpečnost, podporuje pokračování rozpočtové politiky bez deficitů nebo apeluje na respektování společných hodnot jako jsou svoboda, demokracie a vláda práva.

Programové diskuze mohou také naznačit, jestli by většina křesťanských demokratů po příštích volbách upřednostnila spíše pokračování velké koalice, nebo vládu se Zelenými a případně svobodnými demokraty. Alespoň v zákulisí se bude debatovat i o tom, kdo by se za několik let mohl stát nástupcem Merkelové.

Posty místopředsedů strany by měli znovu obsadit ministryně obrany Ursula von der Leyenová, ministerský předseda Hesenska Volker Bouffier, ministr vnitra v Bádensku-Württembersku Thomas Strobl, předsedkyně CDU v Porýní-Falci Julia Klöcknerová a šéf straníků v Severním Porýní-Vestfálsku Armin Laschet.

Právě v nejlidnatější spolkové zemi se sjezd CDU v úterý a ve středu uskuteční, i kvůli tomu, že ji v příštím roce čekají zemské volby, a křesťanští demokraté se zde proto chtějí zviditelnit.