Česká republika svolá na 15. únor mimořádný summit visegrádské skupiny (V4), jehož hlavním tématem bude řešení migrační krize. Na Twitteru to napsal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Šéfové vlád Česka, Slovenska, Polska a Maďarska budou na summitu jednat o lepší ochraně Schengenu, případně o vytvoření záložní hraniční linie na úrovni Bulharska a Makedonie. O tři dny později se má konat summit Evropské unie věnovaný migraci.

V současné migrační krizi v Evropě se rozhoduje o budoucnosti schengenského prostoru volného pohybu i o budoucnosti Evropské unie, prohlásil dnes premiér Sobotka po schůzce se svým slovenským kolegou Robertem Ficem. „Je zřejmé, že Evropa bude muset osvědčit svou schopnost migrační krizi řešit. Dnes se nerozhoduje jen o budoucnosti Schengenu…, ale jde i o budoucnost celé Evropské unie,“ uvedl Sobotka, podle něhož Česko i Slovensko mají zájem na zachování schengenského prostoru.

Zatím poslední setkání šéfů vlád Visegrádu se v Praze uskutečnilo začátkem prosince loňského roku. Ministerští předsedové se na něm shodli na tom, že jakékoliv návrhy na vytvoření takzvaného mini-Schengenu jsou nepřijatelné. Vyslovili se i proti dalším přímým nebo skrytým snahám o omezení volného pohybu v rámci Evropské unie.

Na vrcholné schůzce V4, kterou Česká republika svolává coby současná předsedající země tohoto seskupení čtyř středoevropských států, by se mělo hovořit o konkrétních opatřeních na zlepšení ochrany vnější schengenské hranice. „Pokud Řecko i Turecko selžou z hlediska ochrany vnější hranice a nebude zde schopnost regulovat silný migrační tlak, tak musíme o záložním řešení jednat,“ řekl český premiér. Dodal, že v úvahu připadá posílení ochrany hranice mezi Makedonii a Řeckem nebo mezi Bulharskem a Řeckem.

O možnosti vytvoření takzvaného záložního hraničního systému se zmiňoval Sobotka již dříve a o této možnosti hovořil i při dnešní schůzce s Ficem.

O úpravě schengenského prostoru ale v poslední době hovoří i další zástupci zemí V4. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) minulý týden řekl, že Evropa musí mít plán B pro případ, že se nepodaří snížit příliv migrantů. V úvahu podle něj přichází i posun hraniční linie, kterou bude Evropa střežit. Nejčastěji se přitom hovoří o „záložním hraničním systému“ na linii Bulharsko – Makedonie, což by de facto znamenalo vyřazení Řecka ze Schengenu. Existují prý ale i severnější varianty hraniční linie.

V lednu jednali v Česku, které nyní uskupení předsedá, ministři vnitra zemí V4. Ve společném memorandu opět odmítli povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků a za prioritní označili naplnit závazek na spuštění funkčních záchytných center na vnější hranici EU.