Česká republika by měla mít v databázi OSN uvedené překlady jednoslovného názvu Česko, řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Úpravu záznamu v seznamu oficiálních názvů zemí podle něj ve čtvrtek podpoří i ostatní ústavní činitelé na další z pravidelných schůzek. V případě, že se všichni ústavní činitelé shodnou, podá Česko takzvanou verbální nótu OSN, v níž požádá o uvedení překladů názvu Česko do šesti jazyků.

„Požádáme o notifikaci v Organizaci spojených národů a do těch příslušných databází požádáme, aby se slovo Česko překládalo jediným možným správným způsobem,“ doplnil ministr. V angličtině je podle něho správnou variantou výraz Czechia.

„Věřím, že schůzka ústavních činitelů se k tomu jasně přihlásí, že chceme, aby byl proveden jeden jasný výklad toho, jak překládat onen krátký název Česko,“ prohlásil Zaorálek. Schůzka ministrů obrany, zahraničí, předsedy vlády, prezidenta a šéfů obou parlamentních komor se bude konat ve čtvrtek od 17:00.

V databázi OSN má každý stát svůj oficiální politický název, volitelně může připojit také zkrácenou geografickou verzi. U obou názvů jsou pak uvedeny také odpovídající překlady do šesti oficiálních jazyků OSN – angličtiny, francouzštiny, arabštiny, čínštiny, ruštiny a španělštiny. Česko má v tomto seznamu uvedeny pouze překlady dvouslovného pojmenování, jednoslovný překlad, který je pro užívání praktičtější, chybí.

„Není pěkná věc, pokud země nemá jasně stanovené symboly, nebo pokud nemá dokonce jasně řečeno, jaké je jméno té země,“ podotkl Zaorálek. Dodal, že při zahraničních cestách se mu někdy stává, že je název Česko komolen. „Nedokázali jsme sdělit světu, že tu v České republice používáme zkrácený název Česko a že existuje podle nás také jediný možný správný překlad,“ prohlásil.

Praktické důsledky tohoto kroku budou podle Zaorálka vidět na sportovních i jiných mezinárodních akcích. „Předpokládám, že pak se příslušným způsobem upraví cedulky na mezinárodních konferencích a třeba že se tím i vyjasní situace na dresech českých reprezentantů,“ uvedl šéf české diplomacie.

Anglický překlad slova Česko – Czechia – již ve svých projevech používá prezident Miloš Zeman. V roce 2013 při návštěvě Izraele prohlásil, že výraz Czechia zní krásněji a je kratší než chladný název Česká republika.

Peripetie jednoslovného názvu České republiky

■ V zahraničí se dnes používají různé verze jednoslovného označení ČR. „Česko“ se ujalo se slovenštině, v italštině používají ekvivalent „Cechia“, španělština má podobné slovo „Chequía“. Anglická obdoba „Czechia“ se dosud příliš neuchytila, místo ní se často nesprávně používá adjektivum „Czech“. Německým ekvivalentem Česka pak podle odborníků není někdy hanlivě vnímané „Tschechei“, které v minulosti budilo nelibost zejména starších obyvatel, ale „Tschechien“.

■ Lingvisté z firmy Lingea před třemi lety uvedli, že pro rozšíření používání slova „Czechia“ hovoří i historické prameny. Například australské noviny The Mercury použily tohoto slova již v roce 1866, v New York Times se objevila „Czechia“ v roce 1925, v anglickojazyčných novinách Palestine Post (dnes Jerusalem Post) bylo slovo „Czechia“ uveřejněno v roce 1949.

■ V minulosti se vedly vášnivé diskuse o jednoslovném označení země v češtině. Brzy po vzniku samostatné České republiky se objevila potřeba praktičtějšího tvaru. Jazykovědci a geografové od počátku hájili název Česko, podle nich byl název „jednoznačný a správný“, a tak ho také zanesli do Slovníku spisovné češtiny, k nalezení byl i v místopisném slovníku. Častým argumentem zastánců kratší verze bylo i to, že se název nemusí líbit, aby ho bylo možné použít k pojmenování.

■ Podle odborníků je Česká republika proměnlivým politickým názvem země, kdežto Česko jako název zeměpisný je trvalý. V roce 2004 uvedl tehdejší předseda Senátu Petr Pithart, že pojmenování Česko bylo zaznamenáno již v 18. století a z hlediska slovotvorného zcela odpovídá té nejklasičtější a nejkrásnější češtině. Zároveň přiznal, že s jeho užíváním má problém.

■ Podle průzkumů byla zpočátku většina lidí proti pojmenování Česko. K nejviditelnějším odpůrcům se řadil bývalý prezident Václav Havel, jehož replika o „lezoucích slimácích“ při vyslovení slova Česko, kterou pronesl v květnu 1993, patřila k nejcitovanějším. Odpůrcům se slovo Česko zdálo nepřirozené a pejorativní. Nelíbilo se například spisovateli Janu Trefulkovi, cestovateli Miroslavu Zikmundovi či filozofu Milanu Machovcovi, který Česko označoval za „barbarismus“. Od přelomu tisíciletí je ale Česko již trvale přítomno nejen v médiích.

■ Spor o jednoslovný název státu se v historii řešil už několikrát, a nešlo jen o Česko. Například ve 20. letech minulého století patřil spisovatel Karel Čapek k odpůrcům názvu Československo. „Libozvučné to není, pro cizince to má zvuk dokonce trochu šprýmovný, a ve francouzských šantánech užívají toho slova jako něčeho ukrutně humorného, co samo sebou musí každého rozveselit,“ prohlásil tehdy Čapek a s nadsázkou navrhl obnovení názvu Velká Morava.