Před 600 lety, 6. července 1415, byl v Kostnici upálen český kněz a učitel Jan Hus. Kazatel, jenž chtěl napravovat církev v duchu evangelia, je pro velkou část Čechů symbolem zásadovosti, svobody svědomí a ochoty držet se pravdy.

Jan Hus se narodil v Husinci u Prachatic kolem roku 1370. Studoval na pražské univerzitě, kde se stal mistrem svobodných umění. Brzy přešel do učitelského sboru univerzity a byl vysvěcen na kněze. Od roku 1402 kázal v Betlémské kapli, kde šířil myšlenky volající po obrodě katolické církve i společnosti. Roku 1409 byl zvolen rektorem univerzity.

Hus se veřejně stavěl například proti prodeji odpustků, čímž popudil papeže Jana XXIII. V roce 1414 dostal pozvánku na církevní koncil svolaný římským králem Zikmundem Lucemburským do švýcarské Kostnice. Na koncil odjel Hus v domnění, že svůj reformní program bude moci hájit před tehdejší elitou křesťanských vzdělanců. Namísto toho však byl souzen jako kacíř. Jeho smrt posléze vedla k propuknutí husitské revoluce v českých zemích.

V roce 1999 vyslovil papež Jan Pavel II. lítost nad Husovou krutou smrtí a uznal ho jako reformátora církve. Letos v červnu při setkání se zástupci českých křesťanských církví obdobný názor vyjádřila i současná hlava katolické církve, papež František.