Nad osudem České republiky po předpokládaném vítězství hnutí ANO Andreje Babiše v parlamentních volbách se zamýšlí list Chicago Tribune v komentáři Emily Tamkinové, redaktorky amerického časopisu Foreign Policy.

O tom, do jaké míry Babišovo vítězství obrátí Čechy víc k Moskvě nebo je přinejmenším odvrátí od liberální společnosti, rozhodnou podle Tamkinové čtyři faktory. Nejdůležitější bude volba koaličního partnera. Pokud se ANO spojí s SPD Tomia Okamury, může následovat rázná akce proti občanské společnosti a zavládnout skepse vůči Západu. Pokud se ANO místo toho spojí s centristickou sociální demokracií, zůstane zachován status quo, soudí autorka.

Druhým otazníkem je podle ní prezidentský úřad, o němž se rozhodne příští rok. Dosavadní prezident Miloš Zeman nadělal mnoho rozruchu přátelstvím s Ruskem. Pokud bude znovu zvolen a Babiš povede vládu, může to znamenat přiblížení k Moskvě.

Třetím faktorem je otázka, jak Brusel a Washington odpoví na Prahu ovládanou Babišem. V některých otázkách, jako je přistěhovalectví, se Babiš nejspíš střetne s Bruselem. Střet bude ale slabší než v případě (maďarského premiéra Viktora) Orbána a bude spíš podobný slovenskému premiérovi Robertu Ficovi, který se rovněž staví proti migračním kvótám, ale potichu se podřídil verdiktu evropského soudu, který rozhodl v jeho neprospěch.

I kdyby to bylo jen z obchodních důvodů, Babiš zřejmě chápe, že budoucnost jeho země spočívá ve vlídných vztazích s Bruselem, uvádí se v komentáři.

S Washingtonem to bude snazší, zejména za vlády Donalda Trumpa, píše Tamkinová, Odvolává se na tvrzení nejmenovaného českého diplomata, podle něhož se „Babiš považuje za partnera Spojených států v boji proti teroru. Jasně dal rovněž najevo politický závazek vůči výdajům na zbrojení“.

Někteří čeští diplomaté se prý obávají, že přesvědčení jistých amerických kruhů o Babišových sympatiích vůči Moskvě může skončit jako věštba živená vlastní setrvačností. „Opakování těchto falešných obvinění může zatížit jeho vztahy s vládou USA, což může mít negativní dopad na česko-americké vztahy,“ řekl autorce český zdroj.

Poslední ze čtveřice rozhodujících faktorů je podle komentáře houževnatost českých institucí. Budou se držet západních hodnot i v obklíčení nynější Evropou a zejména českými sousedy? „Uvidíme, zda instituce jako média, občanská společnost či dokonce parlament jsou natolik silné, aby odolaly útokům,“ řekla autorce Zselyke Csakyová z organizace Freedom House. „Nebo zda jsou vyprázdněné, jako je tomu v případě sousedů České republiky,“ dodala politoložka se zjevným odkazem na Polsko a Maďarsko.