Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová naléhavě vyzvala stoupence levice a pravice k usmíření. Varovala přitom před nebezpečím, že stále intenzivnější ideologické střety ve společnosti a neshody, které ochromují činnost vlády, by mohly přerůst v konflikty na ulicích.

„V poslední době jsme svědky stupňování nesnášenlivosti, projevů nenávisti a velebení zkrachovalých zločinných režimů. Chorvatská veřejnost je plná rozkolů, které tříští chorvatskou společnost a podkopávají základy státu,“ upozornila prezidentka v dramatickém projevu, který pronesla v pondělí večer ve státní televizi.

Kriticky se obrátila ke stoupencům krajní pravice i krajní levice a k jejich projevům sympatií k někdejšímu fašistickému režimu za druhé světové války či ke komunistickému režimu v bývalé poválečné Jugoslávii.

„Ustašovský režim svou politikou spojenou s fašismem a nacismem… a zločinným masovým vyháněním a zabíjením nejhorším způsobem zneužil a poskvrnil legitimní touhu chorvatského národa po vlastním státu. Rovněž tak musím oddělit antifašismus jako hodnotu moderní Evropy a moderního Chorvatska… od zločinného jugoslávského komunistického režimu, za kterého byly desítky tisíc lidí různých národností a idejí bez soudu a bez jakýchkoli lidských práv brutálně likvidovány jako nepřátelé národa,“ zdůraznila prezidentka.

V této souvislosti vyzvala „vládu a všechny státní instituce“, aby ukončily vnitřní spory a „chopily se práce“. Poukázala přitom na množství mladých Chorvatů, kteří utíkají do ciziny nejen za obživou, ale i před „nesnesitelnou atmosférou znečištění veřejného prostoru nenávistí a nesnášenlivostí“.

„V opačném případě tato spirála vnucovaného ospravedlňování režimů, které si žádné ospravedlňování nezaslouží, bude eskalovat na ulici, v tramvaji, na stadionu a pak už nebude návratu,“ varovala Grabarová Kitarovičová.

Prezidentka zjevně reagovala především na konflikty mezi koaličními partnery kabinetu premiéra Tihomira Oreškoviče, jež vyvolaly spekulace o možných předčasných volbách už v září. Předseda vlády o víkendu takové spekulace odmítl. Prohlásil přitom, že různost názorů není nic špatného, a ujistil, že slibované reformy vláda splní. Nicméně menší partner v koalici, uskupení Most, dalo o víkendu prostřednictvím svého šéfa najevo, že konzervativní strana Chorvatské demokratické společenství (HDZ) klade ultimáta, na něž Most nepřistoupí.

HDZ sice vyhrálo listopadové parlamentní volby, ale jen těsně před Sociálnědemokratickou stranou (SDP). Jazýčkem na vahách se stal třetí nejúspěšnější účastník voleb Most, složený z reformně zaměřených politických skupin. Po obtížných jednáních, při kterých hrozily i nové volby, se Most přiklonil k HDZ, které nakonec souhlasilo s reformním vládním programem a s tím, aby se premiérem stal nestranický podnikatel Orešković.