Praha 8. března (ČTK) – Požadavek rakouského kancléře Christiana Kerna na krácení evropských dotací pro země odmítající uprchlíky je podle českého ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) nesmyslný. Ministr v dnešní tiskové zprávě uvedl, že Česko dostatečně pomáhá při uprchlické krizi v místě konfliktů a evropských zemích, kam uprchlíci přicházejí. O krácení dotací mluví i další evropští politici. Eurokomisařka pro regionální rozvoj Corina Cretuová ale loni uvedla, že využívání peněz z evropských fondů není vázáno na migraci.

Rakouský kancléř požaduje citelné krácení unijních peněz pro členské země EU, které budou nadále odmítat přijímání uprchlíků. Tento návrh vznesl den před summitem EU v Bruselu, který se bude zabývat také migrační krizí. Opatření by postihlo zejména země visegrádské čtyřky, jejímž členy jsou kromě Česka i Maďarsko, Polsko a Slovensko.

„Dnešní prohlášení rakouského kancléře Kerna je dalším nepochopitelným krokem, který rozděluje EU v době, kdy bychom místo neshod měli hledat společná řešení,“ reagoval na Kernův požadavek Chovanec. „Česká republika je v rámci uprchlické krize jednou z nejaktivnějších zemí, která důsledně pomáhá přímo v místě konfliktů i v okolních státech. Aktivní pomoc tam, kde je potřeba, přesně to je cesta, kterou se podle nás mají problémy řešit,“ doplnil.

S Kernem, který vede rakouskou sociální demokracii od minulého roku, bude moct Chovanec o rozporu diskutovat v sobotu, kdy bude rakouský kancléř hostem brněnského sjezdu ČSSD stejně jako slovenský premiér Robert Fico.

Proti krácení se v úterý postavil i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Jiní němečtí politici, včetně kandidáta sociální demokracie na kancléře Martina Schulze, ale podobný postih zvažují.

Loni požádalo o azyl v Česku 1475 cizinců, což bylo o 50 méně než v roce 2015. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18.000 žádostí. Policie loni v Česku zadržela 5261 cizinců, kteří byli v zemi nelegálně. Proti roku 2015 je to o 3302 zadržených cizinců méně. Nejčastěji byli loni v zemi nelegálně občané Ukrajiny, kteří tvořili téměř třetinu zadržených.