Čínská armáda poprvé zapojila svou letadlovou loď s bojovými letouny do vojenského cvičení s ostrou palbou. Informovala o tom agentura Reuters, která připomněla, že manévry se uskutečnily v době nového napětí kolem Tchaj-wanu. To vzrostlo po telefonátu nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa s tchajwanskou prezidentkou, který rozhořčil Peking.

Čínské vojenské cvičení se uskutečnilo v Pochajském zálivu u východního pobřeží Číny, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo obrany. Do manévrů se zapojilo deset lodí a deset letadel, dodalo ministerstvo. Manévry zahrnovaly nácvik protivzdušné a protiraketové obrany, námořních útoků, průzkumných akcí a fungování systémů včasného varování.

Čínské bojové letouny J-15 nesly ostrou munici a provedly nácvik leteckých útoků, upřesnilo čínské ministerstvo obrany. Čínská státní televize CCTV odvysílala záběry na letouny, které startovaly z čínské letadlové lodi a z nichž byly následně odpalovány řízené střely ničící příslušné cíle na moři.

Čína minulý měsíc oznámila, že její první letadlová loď Liao-ning, kterou Peking zařadil do aktivní služby v září 2012, je nyní bojeschopná. Toto 300 metrů dlouhé plavidlo vzniklo úpravou staré sovětské letadlové lodi Varjag, již Peking koupil v roce 1998 od Ukrajiny bez motorů, navigace a zbrojního vybavení.

Čína nesdělila, k čemu přesně chce svou letadlovou loď využívat. Podle agentury AP by pravděpodobně měla posílit čínské námořnictvo při prosazování nároků Číny na téměř celou oblast Jihočínského moře, kudy vedou významné námořní trasy a kde se pravděpodobně skrývají bohatá naleziště ropy. Části Jihočínského moře si nárokují i další státy regionu.

Loni v prosinci čínské ministerstvo obrany potvrdilo, že Peking staví druhou letadlovou loď. Plavidlo Liao-ning se účastnilo manévrů již dříve, podle expertů má ale Čína před sebou ještě dlouhou cestu, než se jí podaří zdokonalit operace s letadlovými loděmi natolik, aby se mohla v tomto ohledu rovnat Spojeným státům.