Čínský prezident Si Ťin-pching dnes slíbil podle agentury Reuters celkem 124 miliard dolarů (asi tři biliony korun) na projekty spojené s jeho klíčovou iniciativou v oblasti zahraniční politiky, jíž je vybudování novodobé Hedvábné stezky spojující Čínu s většinou Asie, Evropy a Afriky.

Si to oznámil v úvodním projevu dvoudenní konference v Pekingu, na kterou se sjeli vysocí představitelé 29 zemí včetně českého prezidenta Miloše Zemana. Konference je další značně sledovanou akcí, která má Si Ťin-pchinga představit jako globálního vůdce a zastánce volného obchodu, napsala agentura AP.

„Měli bychom vybudovat otevřenou platformu pro spolupráci, která bude podporovat a posilovat otevřenou světovou ekonomiku,“ prohlásil Si. Dodal, že Čína hodlá přispět do fondu Hedvábné stezky částkou 14,5 miliardy dolarů. Dvě čínské banky také vytvoří systém půjček v hodnotě 55 miliard dolarů na podporu této iniciativy, dodal Si. Mimo jiné bude Čína podle jeho slov povzbuzovat své finanční instituce, aby rozšířily objem zahraničních obchodů v jüanech na 300 miliard jüanů (asi 43,4 miliardy dolarů). Si dnes neuvedl žádné časové rámce pro nové půjčky, pomoc a fondy, uvedla agentura Reuters.

Fond Hedvábné stezky byl vytvořen v roce 2014, aby financoval projekty infrastruktury a poskytl pomoc ve výši 8,7 miliardy dolarů rozvojovým zemím a mezinárodním organizacím, které se budou projektu postaveném na oživení dávné obchodní cesty podílet.

Během úvodního ceremoniálu konference promluvili také ruský prezident Vladimir Putin a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Miloš Zeman označil novou Hedvábnou stezku za nejvíce fascinující projekt v novodobých dějinách.

Spojené státy na konferenci zastupuje jen delegace vedená Mattem Pottingerem, zvláštním tajemníkem prezidenta Donalda Trumpa a ředitelem pro Blízký východ Národní bezpečnostní rady.

V sobotu čínský plán ostře kritizovalo indické ministerstvo zahraničí, podle něž by podobné iniciativy měly splňovat mezinárodní normy a nevytvářet neudržitelný dluh. Indie rovněž nesouhlasí s tím, aby čínské státní společnosti pracovaly v pákistánské části Kašmíru.

Indie i Pákistán si činí nárok na celé území rozděleného Kašmíru. Pokud v pákistánské části začnou pracovat čínské státní firmy, bude to podle Indie de facto schválení pákistánské kontroly nad touto částí území.