Smrt britské princezny Diany, nástup Vladimira Putina k moci nebo mezinárodní terorismus řešili ve svých četných soukromých rozhovorech bývalí lídři USA a Británie Bill Clinton a Tony Blair. Názorově blízcí politici vedli během čtyř let, kdy byli oba u moci na konci minulého století, řadu telefonických či osobních konverzací, jejichž obsah ve čtvrtek na žádost stanice BBC zveřejnila Clintonova knihovna.

V jednom z prvních telefonátů ze září 1997 vyjádřil Clinton Blairovi soustrast den po úmrtí princezny Diany při autonehodě. Britský premiér v téměř půlhodinovém rozhovoru přirovnal její tragickou smrt k „pádu hvězdy“. „Mám velkou starost o to, co teď bude s těmi dětmi,“ řekl Clinton na adresu tehdy nezletilých princů Williama a Harryho. Blair podotkl, že právě synové udržovali Dianu stíhanou stálou pozorností bulvárních médií po jejím rozvodu s následníkem trůnu Charlesem nad vodou. „Když jsem s ní naposledy mluvil, říkala, že kdyby nebylo kluků, už by zmizela z veřejného života,“ řekl Blair.

V následujících letech až do roku 2000, kdy skončil mandát Clintonovi, velmi často probírali mezinárodní politiku. V roce 1999, kdy se ruským premiérem stal nynější šéf Kremlu Vladimir Putin, v něm Clinton viděl „ohromný potenciál“. Blairovi tehdy řekl, že je „velmi chytrý a uvážlivý a můžeme s ním dokázat mnoho dobrého“. Jindy o Putinových záměrech Clinton poznamenal, že „ještě se nerozhodl, ale mohl by zabřednout v demokracii“.

Clintonova manželka Hillary, které by zveřejněné záznamy mohly nyní uškodit v prezidentské kampani, se o Putinovi vyjadřovala ironičtěji. „Až tak moc Putina neobdivuji, ale myšlenka, že (Putin) může říct ‚Já budu váš příští prezident‘, má jistou přitažlivost,“ zažertovala bývalá první dáma USA a ministryně zahraničí loni v září ve Washingtonu. Vážněji už dodala, že cílem Ruska je hatit a podrývat moc Ameriky „kdekoliv a kdykoliv“. O pár měsíců dříve, v červenci, uvedla o Putinovi, že „to není jednoduchý člověk“ a že USA musejí být při jednáních s ruským prezidentem „chytřejší“.

Oba politici hovořili také například o možnostech, že by Irák vlastnil chemické zbraně, o postoji íránských a čínských vůdců k USA či o izraelsko-palestinském konfliktu. Značná část těchto dialogů byla podle BBC označena za utajovanou, a proto byla před zveřejněním záznamů vymazána.

Clinton byl v době svého prezidentství znepokojen vzrůstající hrozbou terorismu ze strany organizací a lidí, kteří nejsou spjati s žádnými konkrétními státy, pro což našel filmový příměr. „Myslím, že v případě řady blízkovýchodních a afrických zemí můžeme mít co do činění s lidmi, podobnými těm ze starých filmů o Jamesi Bondovi, kde byl Spectre a Dr. No. Čeká nás jejich verze pro 21. století,“ řekl Blairovi demokratický šéf Bílého domu.

Oba muži se postupem času sbližovali natolik, že v jejich konverzacích místy převládl velmi odlehčený tón. Clinton například v závěru své prezidentské kariéry několikrát zažertoval, že by se mohl usadit na britských ostrovech. V jednom z rozhovorů se například coby golfový nadšenec ptal Blaira na možnost vstoupit do skotské politiky s tím, že už je unaven věčnými tahanicemi s Čínou a Ruskem. Když mu Blair sdělil, že ve Skotsku je situace daleko uvolněnější, požádal jej o britské občanství a sídlo „poblíž kvalitního golfového hřiště“.

Když se pak v roce 2000 Blairovi narodil potomek, nabídl mu Clinton své vychovatelské služby. „Poslyš, od ledna jsem k dispozici jako hlídač dětí,“ prohlásil několik měsíců před tím, než jej v prezidentském křesle vystřídal George Bush mladší.