Demokratická prezidentská kandidátka Hillary Clintonová musela na středečním fóru o národní bezpečnosti znovu hájit své kontroverzní nakládání s utajovanými informacemi v době, kdy byla ministryní zahraničí. Kandidátka tvrdila, že neohrozila národní bezpečnost tím, že probírala plány na použití dronů a další citlivé otázky bezpečnosti v e-mailech posílaných v rozporu s předpisy přes svůj dostatečně nezabezpečený soukromý server. Clintonová rovněž hájila svou podporu americké vojenské intervenci v Libyi před pěti lety a prohlásila také, že do Iráku by jako prezidentka už armádu neposlala.

Ohledně intervence v Libyi v roce 2011 Clintonová odmítla kritiku svého republikánského soupeře Donalda Trumpa. „Kdybychom dovolili, aby v Libyi pokračovala občanská válka, bylo by to stejně hrozivé a nebezpečné jako to, co nyní vidíme v Sýrii,“ citovala Clintonovou agentura Reuters. Brzy po svržení diktátora Muammara Kaddáfho s vojenským přispěním USA, Británie a Francie přitom v zemi nastalo dlouhé bezvládí a válka soupeřících frakcí, a díky tomu v zemi získali silnou základnu džihádisté z organizace Islámský stát.

Podle Clintonové nicméně americká politika za jejího působení na ministerstvu zahraničí posílila globální bezpečnost. „Udělali jsme svět bezpečnějším“ řekla.

Clintonová a Trump mluvili odděleně na fóru, které pořádala v New Yorku na vyřazené letadlové lodi Intrepid televize NBC. Oba kandidáti odpovídali na otázky moderátorů i publika.

Trump kritizoval americké armádní špičky, které podle něj vláda Baracka Obamy „degradovala na trosky“, a naznačil, že nejvyšší generály by jako prezident vyměnil. Několik hodin před fórem Trump řekl, že nejsilnější armáda světa se za něj dočká početního posílení a modernizace svého vybavení.

Na otázku, jak by zmírnil napětí mezi USA a Ruskem, Trump řekl, že by měl „velmi dobré vztahy s mnoha zahraničními vůdci“, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina. Toho znovu i přes kritiku tisku označil za dobrého vůdce s tím, že jestliže Putin „řekl pěkné věcí o mě, já řeknu něco pěkného o něm“. Dodal ale, že Putinovy komplimenty jeho vlastní rozhodování jako prezidenta neovlivní.

Ohledně svých plánů na boj proti Islámskému státu zůstal Trup v obecné rovině. „Pokud vyhraji, nechci, aby nepřítel dopřed znal mé plány,“ řekl. Trump dlouhodobě označuje za jeden z hlavních cílů své zahraniční politiky zničení IS a vyčítá Obamovi či Clintonové, že se tato organizace kvůli jejich údajné pasivitě dostala do zbytečně silné pozice.