Odolnost finančního sektoru v ČR zůstává stabilní a zachovává si vysokou odolnost vůči případným nepříznivým šokům. Zátěžové testy bank provedené Českou národní bankou potvrdily schopnost bank vypořádat se i s velmi silnou recesí a s růstem ztrát z poskytnutých úvěrů. Rizikem jsou ovšem hypotéky, proto ČNB rozšířila omezení ohledně poskytování hypoték. Vyplývá to ze Zprávy o finanční stabilitě 2015/2016, kterou zveřejnila ČNB.

Systémová rizika pro další vývoj podle centrální banky zůstávají ve všech oblastech pouze potenciální. V případě hypoték již ale podle ČNB nejsou jen hypotetická. „Hlavním rizikem je pokračování roztáčení spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení,“ uvedla ČNB. Hypotéky přitom tvoří skoro 60 % objemu všech úvěrů. Proto rozhodla o zvýšení rezervy na ochranu úvěrového trhu.

Zároveň centrální banka na základě zátěžových testů rozšířila loňské doporučení ohledně poskytování hypoték. Nově se bude vztahovat na všechny poskytovatele úvěrů, a současně i na další úvěry, které jsou klientovi poskytnuty poté, co získá hypoteční úvěr.

Naposledy ČNB zpřísnila podmínky od dubna. Klienti musí mít naspořeno alespoň deset procent vlastních peněz pro čerpání úvěru zajištěného nemovitostí. Tato hranice ale nebude povolena každému zájemci, protože banky musí současně dbát na to, aby 85 procent nově poskytnutých nových úvěrů na nemovitost mělo ukazatel LTV (poměr úvěru k hodnotě nemovitosti) maximálně 80 procent. Naprostá většina nových hypoték tedy bude vyžadovat alespoň 20 procent vlastních prostředků klienta.

Podle zprávy centrální banka navíc považuje nemovitosti na bydlení v ČR za mírně nadhodnocené a úvěrové standardy při poskytování hypotečních úvěrů za výrazně uvolněné.

„Pro zachování zdravého hypotečního trhu je nezbytné respektovat pravidlo, že žadatelé o úvěr na nákup bytu mají alespoň z části vlastní naspořené zdroje a disponují finanční rezervou pro splácení úvěru v případě poklesu příjmu nebo zvýšení úrokových sazeb,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Odolnost bankovního sektoru byla hodnocena za použití alternativních scénářů ekonomického vývoje. Základní scénář vychází z květnové prognózy ČNB a představuje vývoj, který ČNB považuje za nejpravděpodobnější. Nepříznivý scénář, jehož pravděpodobnost je velmi nízká, předpokládá silný propad ekonomické aktivity a růst nezaměstnanosti, což by se projevilo vyčerpáním finančních rezerv domácností a zapříčinilo výrazné zhoršení jejich schopnosti splácet úvěry.

Celkově ale testy prokázaly, že bankovní sektor disponuje vysokým kapitálovým polštářem. Ten by mu umožnil ustát výrazné negativní šoky a udržet celkovou kapitálovou přiměřenost nad regulatorním minimem osmi procent i v případě nepříznivého scénáře.

Prostřednictvím Zprávy o finanční stabilitě, která je vydávána jednou ročně, ČNB prezentuje výsledky svých analýz finanční stability. Cílem je identifikovat rizika pro finanční stabilitu České republiky pro nejbližší období na základě vývoje ekonomiky a finančního systému.

ČNB zvýšila rezervu na ochranu úvěrového trhu na jedno procento

ČNB zvýšila rezervu na ochranu úvěrového trhu, tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy, pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry na jedno procento ze současných 0,5 procenta. Důvodem je pokračování rychlého růstu úvěrů a potřeba tvorby rezerv pro horší časy, uvedla banka.

Sazbu ČNB stanovuje každé čtvrtletí s účinností za rok, dnes zveřejněné rozhodnuté je tedy platné od července 2018.

Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.

„Domácí ekonomika se dále posunula do růstové fáze finančního cyklu, charakterizované rychlým růstem úvěrů. Tyto dobré časy je nezbytné využít pro tvorbu rezerv, díky nimž bude moci bankovní sektor bez poruch fungovat i v časech horších,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření v rámci směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.