Britský ministr zahraničí Boris Johnson označil vůdce britské opozice Jeremyho Corbyna za „užitečného idiota Kremlu“ v souvislosti s aférou ruského agenta Sergeje Skripala. Podle Johnsona vůdce labouristů dodává moskevské propagandě věrohodnost. Corbyn si naopak myslí, že Johnson se zesměšnil špatnou interpretací informace, jež mu poskytli odborníci na chemické zbraně. Skripala a jeho dcera Julija byli začátkem března vystaveni na jihu Británie silnému vojenskému jedu označovanému jako novičok.

Británie odpovědnost za útok rychle připsala Rusku, které ale vinu popírá. Johnson řekl, že Corbynovo odmítání stanoviska britské vlády dodává moskevské propagandě na věrohodnosti.

Johnson v článku pro The Sunday Times napsal, že Kreml „se cynicky snaží zastřít zjevná fakta lavinou lží a dezinformací“. Ruská vláda a ruské státní sdělovací prostředky podle ministra přinesly 29 teorií o útoku. „Kremlu poskytne útěchu jediná věc, která také dodá důvěryhodnost jeho propagandě. A to je spojenectví postižených zemí. Bohužel jsem dospěl k závěru, že Jeremy Corbyn se k takové snaze připojil,“ uvedl Johnson.

Mluvčí labouristické strany ale prohlásil, že Corbyn několikrát řekl, že důkazy svědčí o tom, že Rusko je za incident odpovědné přímo nebo nepřímo. Naproti tomu Johnson se podle něj sám „zesměšnil tím, že závažným způsobem zkreslil informace, jež mu poskytli odborníci na chemické zbraně z (pracoviště) Porton Down“. „Tyto směšné urážky neodvrátí pozornost od faktu, že (Johnson) zjevně uvedl veřejnost v omyl v otázkách národní bezpečnosti,“ pokračoval mluvčí.

Corbyn naznačil, že Johnson přeháněl při interpretaci informace o zdroji nervové látky novičok. Londýn tvrdí, že zdrojem je Rusko, ale Moskva vyjmenovala několik zemí, kde se tato látka vyvíjela. Bylo mezi nimi uvedeno také Česko. Zdrojem podle Ruska mohla být i Británie.

Navzdory tomu, že je novičok považován za smrtelnou látku, proti níž není znám protijed, začali se Skripalovi uzdravovat. Julija je již při vědomí a stav jejího otce už není kritický.

Případ vyvolal diplomatickou krizi mezi Západem a Ruskem, asi 20 zemí včetně Česka vyhostilo část ruského diplomatického sboru a Moskva reagovala recipročně.