Česká republika je připravena diskutovat o zvýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu Evropské unie (EU), aby bylo možné zaplnit mezeru způsobenou odchodem Británie. Vyplývá to z dnešního vyjádření ministerstva financí na dotaz ČTK. Zástupce Maďarska v pátek uvedl, že osm východoevropských států EU zvýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu bloku podpoří. Podle informací českého ministerstva financí ale automatická podpora na jednání v Budapešti od všech těchto zemí nezazněla.

Resort uvedl, že český postoj vychází ze schválené pozice vlády ČR k rozpočtu EU po roce 2020. To, zda Česko vyšší objem rozpočtu EU skutečně podpoří, bude podle něj záležet na struktuře výdajů budoucího rozpočtu EU.

O údajném vyjádření podpory informoval v pátek šéf úřadu maďarského premiéra Viktora Orbána János Lázár. Sdělil to po jednání ministrů zemí visegrádské skupiny (V4) a zástupců Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska s eurokomisařem pro rozpočet Günterem Oettingerem. Bulharsko, které toto pololetí unii předsedá, ale o několik hodin později odmítlo, že by takový závazek přijalo.

„Dle našich informací na jednání zemí V4 a čtyř dalších zemí v Budapešti dne 2. února nezazněla od všech těchto zemí automatická podpora navýšení rozpočtu EU. Obecně tyto země možnost do budoucna a priori neodmítají, jsou otevřeny o ní diskutovat,“ řekl dnes ČTK Jakub Vintrlík z tiskového oddělení ministerstva.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) se minulé pondělí v Bruselu v rozhovoru s novináři k možnému zvýšení plateb stavěl skepticky. Připomínal, že v důsledku obnoveného hospodářského růstu unie znamená i nezměněná procentuální hodnota příspěvku v absolutních číslech více peněz.

Británie, která je čistým plátcem do společné unijní kasy, z EU odchází v březnu 2019, své závazky ale bude zřejmě plnit až do konce stávajícího víceletého finančního období o rok později. Každoroční příspěvky členských států do rozpočtu EU činí maximálně jedno procento evropského hrubého národního důchodu (HND). V Bruselu se předpokládá, že k zaplnění britského výpadku a finančnímu pokrytí nových výzev, jako je migrace či lepší ochrana vnější hranice bloku, bude potřeba dostat se někam na 1,1 procenta, možná i výše.

Postkomunistické země východní Evropy jsou vesměs čistými příjemci finančních prostředků EU. Nyní se obávají, že s nižším rozpočtem by o část příjmu přišly. „Zmíněných osm zemí souhlasilo se zvýšením proporce plateb vycházejících z HND, a to je velký úspěch dne,“ prohlásil v pátek Lázár. Dodal, že „jejich představitelé jsou otevřeni možnosti, aby se platby do rozpočtu zvýšily až k 1,1 procenta. Očekávají přitom, že EU omezí byrokracii a zjednoduší, zrychlí a zlevní rozpočtový proces“.

„ČR, ani MF, automaticky nepodporuje vyšší rozpočet EU než jedno procento HND EU a nepodporuje tím ani automaticky vyšší platby ČR do rozpočtu EU,“ uvedl dnes Vintrlík. Oettinger v pátek zdůraznil, že jakmile Británie opustí EU, budou rozpočtové škrty nezbytné. „Jsem osmi členským státům nesmírně vděčný, že jsou ochotny přispět trochu víc,“ dodal eurokomisař.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner