Dánsko dnes s okamžitou platností zavedlo dočasné kontroly na hranici s Německem. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Lars Lökke Rasmussen. Kodaň tak prý musela reagovat na obdobný krok Švédska, které ode dneška požaduje od dopravců kontrolu totožnosti svých pasažérů mířících do země z Dánska. Podle mluvčí Evropské komise Dánsko oznámilo, že kontroly potrvají do 14. ledna. Rasmussen ale podle agentury DPA nevyloučil jejich prodloužení o 20 dní.

Hraniční kontroly budou podle Rasmussena namátkové. „Kontrolován nebude každý, kdo přijíždí z Německa do Dánska,“ uvedl premiér. Pro „běžné“ Dány a Němce nebude podle něj překročení hranice představovat problém. „Pokud Evropská unie nedokáže chránit své vnější hranice, bude stále více zemí nuceno zavádět dočasné hraniční kontroly,“ dodal.

Švédsko ode dneška zavedlo povinnost kontroly totožnosti pasažérů ve vlacích, autobusech a na trajektech z Dánska pod pokutou 50.000 švédských korun (téměř 150.000 Kč). Kromě dopravců opatření od počátku tvrdě kritizovala právě i dánská vláda.

První den povinných kontrol totožnosti na cestách mezi Kodaní a jihošvédským Malmö se podle listu The Local obešel bez závažnějších komplikací. Například na kodaňském letišti, kde vlaky ze Švédska a do Švédska začínají a končí, bylo ověřování dokumentů plynulé a dlouhé fronty se netvořily. Řada lidí, kteří v obou směrech dojíždí za prací, má ale stále dovolenou, neboť ve středu je zde státní svátek.

Mnoho lidí si ale i tak na internetu stěžovalo na to, že vlaky jezdí ve 20minutovém intervalu, a ne po deseti minutách, jako tomu dosud bylo, a že kontroly na letišti dojíždění za prací značně znepříjemňují. Několik cestujících také uvedlo, že se dostalo do problémů kvůli zapomenutým dokladům či dokumentům, které dánští kontroloři na letišti neuznali.

Zatímco Švédsko svou otevřenou politiku vůči migrantům změnilo teprve nedávno pod tlakem více než 160.000 žadatelů o azyl, Dánsko tvrdou azylovou politiku prosazuje už delší dobu. Přísnější postup slíbilo už před loňskými červnovými volbami.

Kodaň o svém kroku informovala dnes dopoledne Evropskou komisi, uvedla její mluvčí Tove Ernstová. Eurokomisař pro vnitro Dmitris Avramopulos o vývoji telefonicky hovořil s dánskou ministryní vnitra Karen Ellemannovou. Podle Ernstové Dánsko své rozhodnutí zdůvodnilo potřebou udržet „bezpečnost a veřejný pořádek“. Komise nyní musí oznámený krok vyhodnotit.

Německo dánské rozhodnutí přímo nekomentovalo. Mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert ale uvedl, že kancléřka se svým dánským protějškem hovořila. Seibert jménem německé vlády rovněž vyzval k evropskému řešení migrační krize a účinné ochraně vnějších hranic. „Řešení nenalezneme na národních hranicích mezi zemí A a zemí B,“ dodal. Mluvčí ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera varoval, že schengenský systém je v ohrožení.

Loni Dánsko snížilo finanční podporu žadatelům o azyl. Na konci listopadu pak parlament schválil také soubor legislativních změn, které dál zpřísňují azylovou politiku této severské země. Kritiku vyvolal návrh zabavovat migrantům šperky a další cennosti, jejichž prodejem by Kodaň získala prostředky na jejich ubytování, zdravotní péči a vzdělání.

K hraničním kontrolám kvůli krizi přistoupily již i další země v Evropě. Patří mezi ně Německo, Rakousko, Francie či Belgie. Odůvodňují to mimořádnými okolnostmi týkajícími se bezpečnosti a hrozeb terorismu.