Uzbecký parlament pověřil dnes na společném zasedání obou komor premiéra Šavkata Mirzijojeva, aby dočasně plnil roli hlavy státu. Prezident a diktátor Islam Karimov, který vládl středoasijské zemi od roku 1989, zemřel minulý týden bez jednoznačného následníka.

Organizací pohřbu byl pověřen právě Mirzijojev, což se vykládá jako silný signál, že právě on by se mohl stát příštím nejvyšším představitelem země. Mirzijojev stojí v čele vlády od prosince 2003.

Karimov podle oficiální lékařské zprávy zemřel po mozkové mrtvici v pátek 2. září ve věku 78 let.

Středoasijská regionální agentura Fergana připomněla, že podle ústavy měl Karimova ve funkci úřadující hlavy státu nahradit předseda horní komory parlamentu Nigmatilla Juldašov. Ten ale podle taškentských médií jmenování odmítl s tím, že pro výkon úřadu nemá dostatek zkušeností. Podle ústavy by se měly v Uzbekistánu do tří měsíců konat prezidentské volby.

Fergana také upozornila na přerozdělování „byznysu“ Karimovovy rodiny. Ve střední Asii je totiž zvykem, že potomci vysoce postavených hodnostářů ovládají celá odvětví ekonomiky. Karimovova starší dcera Gulnara ale již před pár lety upadla v nemilost a žije v domácím vězení, zatímco její mediální a módní impérium zmizelo.

Nyní úřady začaly prověřovat dovozní firmu manžela Karimovovy mladší dcery Loly. Daňová kontrola je ale podle Fergany jen předehrou k převzetí firmy dvěma zeti premiéra Mirzijojeva. Ze scény odchází i vdova Taťjana, která údajně mívala pod kontrolou celnice a jmenování do státních funkcí. „Všichni podnikatelé a hodnostáři se teď třesou strachy,“ píše Fergana o náladách v Taškentu.

V zahraničí podle agentury Reuters panují obavy, zda si nové uzbecké vedení poradí s tlakem místních islamistů, kteří ve velkých počtech bojují v řadách Islámského státu a dalších teroristických skupin. Uzbekové podle expertů v džihádistických jednotkách většinou nezastávají velitelské funkce, jsou řadovými vojáky. Mají ale mimořádné bojové zkušenosti, a pokud by Islámský stát byl ze Sýrie a Iráku vytlačen, mohli by se vrátit domů. Taková perspektiva děsí Taškent zejména s ohledem na situaci ve Ferganském údolí, úrodném a hustě osídleném regionu, o který se Uzbekistán dělí s Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Oblast je považována za jedno z hlavních center radikálního islámu v Asii.