Jen velmi obecné formulace obsahuje část návrhu závěrů blížícího se summitu Evropské unie věnovaná migrační problematice. Unijní diplomaté a právníci se ale dál snaží s mezinárodním a evropským právem skloubit týden staré turecko-německé návrhy na plošné deportace migrantů z řeckých ostrovů. Dohoda by měla být dokončena v pátek, kdy je na summitu osmadvacítky v Bruselu očekáván turecký premiér Ahmet Davutoglu.

Turci před týdnem většinu zemí EU na mimořádné společné schůzce překvapili plánem, který předem konzultovali zřejmě jen s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Jejich nápady sepsané na jednom listu papíru nakonec summit obecně přivítal, diplomaté ale také zmiňovali rozčarování některých zemí ze způsobu, jakým s nimi byli premiéři a prezidenti unijních zemí seznámeni.

Základem návrhu byl slib, že Ankara od určitého data a na evropské náklady převezme zpět z řeckých ostrovů plošně všechny migranty, kteří na ně z Turecka připlují. Za každého takto vráceného syrského občana se ale má unie zavázat, že z uprchlických táborů v Turecku do EU přesídlí jednoho syrského uprchlíka s právem na azyl.

Cílem je jasný signál migrantům, že náročné přeplouvání Egejského moře ztrácí smysl. Pochyby o legálnosti podobného uspořádání ale daly velmi rychle najevo nejen nevládní organizace hájící lidská práva, ale také Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas v pondělí novinářům jen opakoval, že je třeba počkat na definitivní verzi dohody, která podle něj bude právně v pořádku. „Jsme v přechodné fázi, každému bych radil trpělivost,“ poznamenal.

Návrhy závěrů pro páteční summit, které mají agentury k dispozici, zdůrazňují především snahu pomáhat Řecku. „Všemožná podpora řecké schopnosti vracet migranty do Turecka,“ zní jeden z bodů. Další zmiňují pomoc Řecku s budováním přijímacích zařízení, tzv. hotspotů k registraci migrantů a azylových středisek. Součástí tureckého návrhu totiž také je, že Atény nyní z ostrovů migranty odvezou tak, aby bylo jasné, kdo na ně nově připlul a má být vrácen do Turecka.

Zapomenuto v závěrech není ani na pomoc Řecku s tíživou humanitární situací poté, co byla prakticky uzavřena balkánská migrační trasa dál do Evropy a uprchlíci se začali hromadit v zemi. Závěry také zdůrazňují, že je třeba být ostražitý pro případ otevření nějaké další migrační trasy.

Podle diplomatů ale bude hlavní část případné nové dohody s Tureckem obsahovat nyní stále ještě domlouvané společné prohlášení, které by mělo být s Davutogluem odsouhlaseno v pátek.

Právě v něm, a ne ve formálních závěrech schůzky šéfů států a vlád osmadvacítky, bude nejspíš konkrétně formulováno, jak se nakonec EU rozhodne na základě nových tureckých návrhů doplnit či rozšířit společný akční plán domluvený s Ankarou loni v listopadu.

Spornými body – kromě samotné otázky legálnosti a způsobu repatriace migrantů do Turecka – mohou být především turecké požadavky na bezvízový styk od léta a tlak na otevření dalších kapitol přístupových rozhovorů. Proti intenzivnějšímu jednání o tureckém vstupu do EU je tradičně Kypr, s jehož představiteli bude v úterý jednat šéf unijních summitů Donald Tusk. S uvolněním víz má problém více zemí, které mimo jiné zdůrazňují, že takový proces má přesně stanovené podmínky.

Turci si také řekli o další tři miliardy eur na pomoc syrským uprchlíkům ve své zemi ke stejné částce domluvené už loni v listopadu. V závěrečném prohlášení summitu EU-Turecko před týdnem už tato částka přímo zmíněna není. Diplomaté předpokládají, že ve čtvrtek či v pátek by v tomto ohledu mohla unie dodatečné peníze nějakými obecnými slovy slíbit, například za předpokladu skutečného vyčerpání už dohodnuté částky.