Přes 40 navrhovatelů dnes podalo ke Krajskému soudu v Brně návrh na zrušení loni vydaných zásad územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje. Mezi navrhovateli je 15 obcí, zástupci veřejnosti či dotčení vlastníci. Materiál podle nich neplní základní funkce, tedy neřeší nadlimitní zatížení některých území a neumožňuje realistický rozvoj dopravní infrastruktury. Podle návrhu také bezdůvodně omezuje rozvoj obcí a vlastnická práva jednotlivců rozsáhlými územními rezervami, uvedla v tiskové zprávě advokátní kancelář Frank Bold, která navrhovatele u soudu zastupuje. Reakci kraje ČTK zjišťuje.

V návrhu se opakují zpravidla argumenty, které zaznívaly už při tvorbě krajského územního plánu. Připravovala ho koalice sociálních demokratů a lidovců.

Plánovací dokument podle návrhu neřeší problémy desetitisíců lidí zejména v Brně a jeho okolí, kteří jsou dlouhodobě vystaveni nadlimitně znečištěnému ovzduší. „Dokument tento protiprávní stav nejen neřeší, ale dle rozhodnutí zastupitelstva kraje má být do brněnské aglomerace a do Brna zavlečena další dálková tranzitní doprava po takzvaném transevropském Baltsko-jadranském koridoru,“ uvedla ve zprávě Barbora Buchtová z kanceláře Frank Bold.

Navrhovatelé také kritizují, že v brněnské aglomeraci nejsou definitivně vyřešené některé nadregionální dopravní tahy, tudíž kraj neposoudil vlivy na životní prostředí, což podle nich měl. Dálnice D43 na sever k Moravské Třebové je totiž v části trasy pouze v územní rezervě stejně jako některé tahy na jihu Brna. „Tímto postupem se kraj vyhýbá nápravě svého nesprávného postupu, pro který byly předchozí ZÚR zrušeny. Kraj v podstatě jen znovu vymezil koncepci z roku 2011, avšak s tím rozdílem, že Baltsko-jadranský koridor nyní zavlekl až do hustě obydlených částí Brna a koridory řady dalších problematických dopravních staveb jsou vymezeny jako neposouzené územní rezervy,“ uvedl advokát žalobců Pavel Černý.

Tím, že kraj ještě u D43 a napojení D52, D1 a D2 na jihu Brna neposoudil vlivy na životní prostředí, existuje podle návrhu riziko, že se dané silnice ani nepovede v budoucnu postavit. „Znečištění ovzduší a míra hluku už na mnoha místech, kudy by dálnice měly vést, překračují zákonné limity, a nelze k nim proto přidávat další zdroje hluku a znečištění. Tuto zásadní překážku ZÚR ignorují,“ napsala Buchtová.

Dopravně přetížené jádro kraje by podle navrhovatelů nemělo být zatěžováno dálkovou tranzitní dopravou. „Plnohodnotné obchvaty si zaslouží nejen Brno, ale i všechna města a obce, kde tranzitní doprava je už dnes problémem nebo se problémem stane při uskutečnění koncepce obsažené v ZÚR,“ uvedla Buchtová.

Kraj zpracovával zásady územního rozvoje do roku 2016 poté, co předchozí dokument zrušil soud. Podle navrhovatelů ale kraj některé chyby opakoval. V platném dokumentu chybí dořešení tranzitních tahů v brněnské aglomeraci. Jejich vedení má navrhnout studie. Aktualizace zásad podle ní by se mohla teoreticky stihnout do roku 2020.