Do Mnichova dnes podle bavorských úřadů dorazí dalších asi 4000 uprchlíků z Rakouska, přes které vlaky a autobusy běžence přivezly od maďarských hranic. Za sobotu to bylo asi 6800 migrantů. Mnoho spojů proto v bavorské metropoli nezastavuje a pokračuje v cestě do dalších spolkových zemí. Kancléřka Angela Merkelová čelí za postup v uprchlické krizi kritice, ještě dnes večer budou o situaci jednat špičky německé vládní koalice.

„Organizaci (na mnichovském hlavním nádraží) jsme změnili tak, že mnoho vlaků z Vídně v Mnichově už nezastavuje a pokračuje do Berlína, Severního Porýní-Vestfálska a Bádenska-Württemberska,“ řekl podle webu listu Die Welt mluvčí bavorské policie Thomas Baumann. „Takto si budou moci místní úřady a pomocníci vydechnout,“ dodal.

Rakouské úřady předpokládají, že za dnešek do Německa odjede dalších asi 10.000 lidí. V Německu si je jednotlivé spolkové země rozdělují podle počtu obyvatel a podle své hospodářské síly. Zvláštní vlakový spoj odvezl například 570 lidí do durynského Saalfeldu, odkud jich více než polovina pokračovala do Drážďan. Tam budou ubytováni ve škole pro důstojníky. Jiné autobusy rozvezly uprchlíky do Hamburku nebo Dortmundu. Na každé zastávce migranty srdečně zdravili místní lidé, rozdávali jim jídlo nebo hračky pro děti.

K rychlé humanitární pomoci pro migranty putující Evropou vyzvali sociální demokraté (SPD), koaliční partner křesťanských demokratů kancléřky Merkelové. „Žádný slušný člověk nemůže zůstat chladný a přezíravý tváří v tvář takovému utrpení,“ citovala agentura AP Thomase Oppermanna, který je považován za vlivného člena SPD. Oppermann navrhuje, aby uprchlíci byli spravedlivě rozděleni po celé Evropě. „Kdokoliv odmítá udělat svůj díl práce, vyvolává otázku, zda může být součástí Evropy,“ řekl.

K zemím, které se nejhlasitěji bouří proti zavedení unijních kvót na rozdělení migrantů mezi jednotlivé státy osmadvacítky, patří Česká republika, Slovensko či Maďarsko. Přitom, jak připomíná agentura Reuters, jde o země, jejichž obyvatelé během komunismu utíkali na Západ. V případě Maďarska to bylo třeba po potlačení povstání v roce 1956, v případě Československa po roce 1968.

Německé úřady odhadují, že letos by o azyl v Německu mohlo požádat kolem 800.000 lidí.