Počet Turků usilujících o azyl v Německu se letos zdvojnásobil. Souvisí to především s tvrdými represemi tureckých úřadů po zmařeném červencovém pokusu o státní převrat, které postihly mnoho lidí. Většinu žádostí ale Berlín odmítá. Mnoho neúspěšných uchazečů o ochranu ale přesto v Německu dál zůstává, upozorňuje web listu Die Welt.

Od ledna do září se azyl v Německu pokoušelo získat 3793 tureckých občanů, což je více než dvakrát tolik než za celý předchozí rok. Více než 85 procent uchazečů se označilo za Kurdy, vyplývá podle listu z údajů spolkového ministerstva vnitra.

Ochranu od Německa obdrželo letos do konce září ale jen necelých sedm procent žadatelů, píše Die Welt s odvoláním na Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF). Šance na uznání nároku jsou tak výrazně horší než loni, kdy ochranu dostalo 14,6 procent Turků, kteří o ni projevili zájem.

Řada neúspěšných uchazečů o azyl ale přesto v Německu dál zůstává. Za první letošní půl rok bylo podle spolkové vlády odsunuto do vlasti jen 101 Turků. Dobrovolně jich vycestovalo dalších 348.

Sociálně demokratický náměstek ministra zahraničí Michael Roth před čtyřmi dny řekl, že Německo je připraveno pomoci a případně i udělit azyl tureckým intelektuálům, které perzekuuje režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Křesťanskodemokratická kancléřka Angela Merkelová ale vzápětí prohlásila, že Berlín se bude snažit, aby Ankara dodržovala základní lidská práva a Turci tak o azyl v Německu žádat nemuseli.

Po červencovém pokusu o puč poslaly turecké úřady do vazby přes 32.000 lidí a na 100.000 jich připravily o práci. Čistky se dotkly vojáků, soudců, policistů i učitelů, ale také opozičních poslanců, starostů a novinářů. Postihy směřují i vůči členům a sympatizantům kurdské menšiny.