Pokud naleznou politické strany shodu, může dojít k omezeným změnám v turecké ústavě. V rozhovoru poskytnutém agentuře Reuters to dnes uvedl prezident Recep Tayyip Erdogan. Případnému prodloužení výjimečného stavu, který dnes schválil parlament, i po prvních třech měsících podle něj nestojí nic v cestě. V souvislosti se zmařeným pokusem o puč z minulého týdne podle prezidenta ve vazbě skončilo již 10.400 lidí. Dalších 4060 policie zatkla, a to včetně 103 armádních generálů.

Prezident v rozhovoru přiznal, že před pokusem o puč selhaly tajné služby. Armáda, kterou výrazně postihly vládní čistky, Ankara podle něj urychleně doplní „novou krví“. Pokus o nový puč se totiž nedá vyloučit, nebude ale snadné jej zahájit, neboť úřady jsou nyní „více ve střehu“.

Hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého Erdogan označuje za strůjce neúspěšného převratu, bude Turecko považovat za „další separatistickou teroristickou organizaci“. Gülen, který dlouhodobě žije v USA, jakýkoli podíl na zmařeném puči odmítl a naznačil, že jej mohl zinscenovat sám turecký prezident, aby si upevnil moc v zemi.

Počet obětí pokusu o převrat z minulého týdne podle Erdogana stoupl na 246. Do bilance nezapočítal mrtvé na straně pučistů. Dosavadní bilance hovořila o 232 mrtvých, mezi nimiž je přes dvě stě civilistů. Počet zraněných je 2185, uvedl prezident.

Erdogan v rozhovoru s Reuters rovněž kritizoval rozhodnutí mezinárodní agentury Standard & Poor’s snížit úvěrový rating Turecka po zmařeném puči. Označil to za „politické rozhodnutí“. Agentura podle něj „byla na straně puče, nikoliv demokracie“.

Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro sousedskou politiku Johannes Hahn dnes Turecko vyzvali, aby během výjimečného stavu respektovalo právní stát a svobody. Čistky v justici, armádě a školství, které se dotkly už asi šesti desítek tisíc lidí, označili za „nepřijatelné“.

K dodržování lidských práv v Turecku dnes vyzval také generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun. Vyjádřil také naději, že Ankara bude během zavádění opatření v souvislosti s výjimečným stavem postupovat „transparentně“.

Postup Turecka po zmařeném puči dnes opět kritizovala mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.

V Turecku začal platit výjimečný stav

V Turecku dnes začal platit tříměsíční výjimečný stav, který po nezdařeném pokusu o puč ve středu vyhlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Nezbytná zpráva v oficiálním věstníku vyšla hodinu po půlnoci místního času (o půlnoci SELČ) a odpoledne podle očekávání výjimečný stav schválil parlament.

Toto opatření dává dodatečné pravomoci vládě, která bude moci ještě tvrději zasáhnout proti účastníkům převratu a jejich stoupencům. To jsou podle Ankary příznivci hnutí muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který dlouhodobě žije v USA. Prezident Erdogan bude moci vládnout pomocí dekretů a mimo jiné bude možné omezit shromažďovací právo či svobodu projevu.

Ministr spravedlnosti Bekir Bozdag prohlásil, že výjimečný stav nebude mít dopad na ekonomiku, investice ani na každodenní život občanů. Jeho smyslem je podle ministra zabránit dalšímu puči.

Turecký vicepremiér Numan Kurtulmuş dnes v televizi NTV řekl, že právě kvůli omezení některých základních práv Ankara dočasně odstoupí od Evropské úmluvy o lidských právech, jejímž signatářem je i Turecko. Stejný postup zvolila Francie, která vyhlásila výjimečný stav po loňských teroristických útocích v Paříži a nedávno ho prodloužila kvůli masakru v Nice. Podle Kurtulmuşe je však pravděpodobné, že výjimečný stav v Turecku skončí za měsíc až měsíc a půl.

V parlamentu, který má 550 členů, tříměsíční výjimečné opatření prošlo v poměru 346 ku 115 hlasům. Agentura AP původně oznámila, že pro výjimečný stav hlasovalo 356 poslanců. Vzhledem k rozložení sil se podobný výsledek očekával, protože vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) má 317 poslanců a podporu předem slíbili zákonodárci z krajně pravicové Strany národní akce (MHP).

„Síla národa zvítězila nad tanky,“ prohlásil po hlasování premiér Binali Yildirim. Opoziční Lidová republikánská strana (CHP) ale opatření kritizovala. Její poslanec Sezgin Tanrikulu upozornil, že jsou potlačena lidská práva a svobody. Předseda CHP Özgür Özel rozhodnutí zavést výjimečný stav přirovnal k „občanskému převratu“ proti parlamentu. Podle něj je to projev „nevděčnosti“ vůči poslancům, kteří se v sobotu shromáždili, aby proti puči protestovali.

Meral Danışová Beştaşová z další opoziční Lidové demokratické strany (HDP) upozornila, že výjimečný stav vyhlášený v roce 1987 byl šestačtyřicetkrát prodloužen. Podle ústavy může parlament výjimečný stav prodloužit vždy o čtyři měsíce, jestliže o to vláda požádá. Turecké sdělovací prostředky upozorňují, že zatímco za výjimečného stavu dostává mimořádné pravomoci civilní správa, při stanném právu armáda. Erdogan řekl, že turecká armáda bude nyní podléhat guvernérům.

Turecké úřady začaly již v sobotu s rozsáhlými čistkami ve státních institucích, jejichž cílem je odstranit Gülenovy údajné příznivce. Personální čistky se dotkly už více než 50.000 vojáků, policistů, soudců, prokurátorů nebo učitelů, kteří byli buď zatčeni, propuštěni z práce či odvoláni z funkcí. Přes 9000 lidí, většinou vojáků, je ve vazbě.

Zatýkání pokračuje i dnes. Podle agentury Anadolu se podařilo zadržet jednoho z vojáků, kteří útočili na hotel, kde byl ubytován Erdogan během své dovolené před pučem. Poručík byl zadržen na jihovýchodě Turecka a patří k třicítce vojáků hledaných kvůli útoku na hotel. Erdogan útoku unikl, když těsně před ním z hotelu odjel.

Vicepremiér Mehmet Şimşek dnes řekl, že AKP dávala dlouho Gülenovu hnutí volnou ruku v domnění, že je pro Turecko prospěšné. „Když prezident Erdogan viděl, jaké ohrožení představují, tak jednal,“ prohlásil Şimşek. Podle něj je na útěku ještě 1000 osob. Ankara se snaží předejít útěku lidí podezřelých z účasti na převratu do zahraničí; mimo jiné zpřísnila dohled nad pobřežím Egejského moře, odkud je blízko k řeckým ostrovům. Hlídky ze stejného důvodu posílila i řecká pobřežní stráž.

Ve středu soud do vazby poslal dalších 112 podezřelých, včetně některých soudců nejvyššího soudu a prokurátorů, dnes bylo zadrženo podle tureckých médií dalších 32 soudců a dva armádní důstojníci.