Brusel/Moskva 4. srpna (ČTK) – Evropská unie rozšířila sankce proti Rusku o další tři osoby, mezi kterými je i náměstek ministra energetiky, a o tři firmy. Uvedené subjekty se podílely na dodávce čtyř plynových turbín německé společnosti Siemens na anektovaný Krym, oznámila dnes v tiskové zprávě Rada EU. Moskva pohrozila odvetou.

Na černé listině osob a firem, na které se vztahují sankce vyhlášené proti Rusku za porušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny, nově figuruje náměstek Andrej Čerezov a šéf ruské společnosti, která turbíny od Siemensu původně koupila pro nové elektrárny, jež měly stát v Rusku.

Evropská unie kvůli ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 zakázala kromě jiného na poloostrov dodávat technologie pro energetický sektor. Siemens ale v červenci na základě vlastního vyšetřování oznámil, že nejméně dvě ze čtyř turbín, které vyrobil pro jeden z projektů v Rusku, se proti jeho vůli ocitly právě na Krymu. Německý průmyslový koncern se proto rozhodl odejít z ruského společného podniku Interautomatika a pozastavit dodávky zařízení pro elektrárny ruským společnostem.

Berlín následně požádal unii, aby konkrétní zástupce ruského ministerstva energetiky a společnosti, která technologie na Krym dodala, zařadila na seznam těch, kterým EU kvůli anexi Krymu zmrazila majetek a zakázala cesty na své území.

Na černé listině je nyní 153 lidí a 40 firem. Poprvé byly tyto sankce vyhlášeny v březnu 2014 a od té doby se jejich platnost po půlroce prodlužuje. Omezení teď platí do 15. září a bude s velkou pravděpodobností prodlouženo. EU přitom právě ve chvíli prodloužení obvykle seznam aktualizuje.

Rusko v prohlášení ministerstva zahraničí pohrozilo, že si vyhrazuje právo na přijetí odvetných opatření, které by mohly poškodit Siemens i další evropské firmy působící v Rusku – a za to „zcela a plně“ ponesou odpovědnost Berlín a Brusel. Důvody „nové porce sankcí“ označila Moskva za „naprosto smyšlené“ a „odporující mezinárodnímu právu i zásadám mezinárodních vztahů“. Ruští diplomaté jsou také rozčarováni, že „v podstatně běžný komerční spor byl zpolitizován ad absurdum“, a „rezolutně odmítají pokusy vydávat jej za příklad nepoctivosti ruských firem“.