Vyplývá to z údajů, které dnes v souvislosti s migrační krizí nabídla novinářům Evropská komise. Její mluvčí Natasha Bertaudová mimo jiné také uvedla, že z jedenácti plánovaných „hotspotů“, kde by měli být uprchlíci registrováni a kde by mělo být rychle rozhodováno o oprávněnosti jejich žádosti o útočiště, zatím fungují jen dva.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes společně s šéfem schůzek vrcholných představitelů členských zemí Donaldem Tuskem napsali dopis všem zemím osmadvacítky. Podle mluvčího komise Margaritise Schinase v něm vlády žádají, aby splnily své závazky dohodnuté na summitech EU.

Například některé země sice už zvýšily své příspěvky mezinárodním organizacím, jako je Světový potravinový program (WFP) či Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), přesto stále ze slíbených peněz chybí přes 2,28 miliardy eur (přes 61,5 miliardy Kč).

Evropská komise dnes připomněla, že na migrační krizi je z unijních peněz pro letošní a příští rok vyčleněno 9,2 miliardy eur (asi 248,4 miliardy Kč). Členské země se v září a říjnu zavázaly v mnoha případech dorovnat finanční příspěvky z unijního rozpočtu vlastními penězi.

Ze zveřejněné tabulky mimo jiné vyplývá, že Česko od dohody na mimořádném summitu k migraci na konci září přispělo pěti miliony eur do svěřeneckého fondu pro Sýrii a 200.000 eury do WFP. Český příspěvek je tak srovnatelný s penězi, které poskytlo Slovensko, Španělsko, Belgie či Lucembursko. Příspěvky každé ze zemí jako je Německo, Francie či Británie přesahují zatím sto milionů eur.

Nefunkční hotspoty, které mají v Itálii a Řecku umožnit rychlou registraci příchozích uprchlíků, zpomalují start už dohodnutého přerozdělení žadatelů o azyl mezi ostatní unijní země. Z celkem 11 plánovaných míst a týmů jsou zatím potřební experti jen na italské Lampeduse a na řeckém ostrově Lesbos.

Ani přerozdělení uprchlíků v zásadě ještě nezačalo. Z 26 členských zemí EU zatím jen 14 států oznámilo připravenost převzít v součtu 1375 osob. Za dva roky by přitom mělo být uvnitř EU přesunuto 160.000 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců, u nichž je pravděpodobné, že nárok na ochranu mají.

Fakticky tak EU v projektu, který v září znamenal nebývalou roztržku mezi členskými zeměmi, přesunula zatím jen několik desítek lidí z Itálie: 48 jich putovalo do Finska a 38 do Švédska.

Z dnes zveřejněných čísel také vyplývá, že zatím ani jeden migrant nebyl zpět do země původu vrácen z Řecka, které podle pozorovatelů krizi zvládá jen s velkými obtížemi. Z Itálie v říjnu muselo odjet celkem 153 osob, 60 do Tuniska a ostatní do Egypta. Unijní agentura Frontex za stejné období pomohla zorganizovat celkem 13 hromadných leteckých návratů z nejrůznějších zemí EU. Těmito letadly bylo celkem 569 lidí přepraveno zpět, především do Kosova, Albánie, Gruzie a Nigérie. Po jednom letadle s navrátilci mířilo také do Pákistánu a Arménie.

Podle zatím poslední zprávy úřadu UNHCR se letos do Evropy dostalo zhruba 700.000 uprchlíků. Více než 140.000 lidí zvolilo cestu napříč Středozemním mořem ze severoafrických břehů do Itálie, přes 562.000 lidí se vydalo na cestu do Evropy přes Turecko a vodami Egejského moře na řecké ostrovy. Přes 3200 lidí nebezpečnou cestu nepřežilo, nebo se stále pohřešuje.