Evropský parlament dnes v prvním čtení schválil nařízení ukládající členským státům začít od roku 2018 omezovat emise skleníkových plynů. Nová legislativa má Evropské unii pomoci dosáhnout snížení emisí do roku 2030 o 30 procent oproti úrovni z roku 2005 v souladu s pařížskou klimatickou dohodou. Opatření se týká odvětví, na něž se nevztahuje unijní systém obchodování s emisemi.

Mezi tyto sektory patří například zemědělství, doprava, stavebnictví a nakládání s odpady, které dohromady představují přibližně 60 procent emisí skleníkových plynů v Evropské unii. Takzvané nařízení o sdíleném úsilí je pokračováním unijního systému omezování emisí pro období 2013 až 2020 a v další fázi se jím budou zabývat ministři jednotlivých členských států.

Startovacím bodem má být podle parlamentu už rok 2018 místo roku 2020 navrhovaného Evropskou komisí, aby se předešlo zvyšování emisí v prvních letech nebo odkládaní omezování emisí.

Česká poslankyně Kateřina Konečná (KSČM) v úterního vystoupení na plénu novou legislativu přivítala. Podle ní jde o „stěžejní dokument pro boj se změnami klimatu a emisemi skleníkových plynů v EU, který zapojuje taktéž mnohé dříve nesmyslně opomíjené sektory“.

Naopak ODS opatření nepodpořila. „K jakémukoli navyšování závazků se stavíme opatrně. Je nutné si dát pozor, aby boj s klimatem neskončil porážkou průmyslu a podnikání,“ uvedl poslanec Evžen Tošenovský v prohlášení pro ČTK.

Eurokomisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiky Miguel Arias Cañete během úterní debaty řekl, že je proti tomu, aby se do zmíněné legislativy dostaly emisní cíle pro rok 2050. Podle něj je „příliš brzy“ na to, aby si unie stanovovala cíle pro tak vzdálenou budoucnost, když se zatím neví, jak se vypořádá se stávajícími závazky.