Zavedení společného elektronického systému, který by měl zlepšit kontroly občanů třetích zemí na vnějších hranicích takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, dnes na svém plenárním zasedání ve Štrasburku schválili poslanci Evropského parlamentu. Takzvaný systém vstupu a výstupu (EES) by měl usnadnit i kontrolu dodržování povolené délky pobytu cizinců v EU.

Systém EES má sloužit k ukládání informací o občanech zemí, které nejsou členskými státy Evropské unie. Pokud by se chtěli tito lidé dostat přes vnější hranice do některé z schengenských zemí, zaznamenali by pohraničníci jejich jméno, otisky prstů, snímky obličeje a data vstupu, případně výstupu. Systém nahradí označování pasů razítky a měl by urychlit proces překračování hranic.

Na vzniku systému EES se poslanci a zástupci Rady EU shodli již na konci června. Funkční by měl být nejpozději do roku 2020.

Podle eurokomisaře pro otázky vnitra Dimitrise Avramopulose systém mimo jiné zjednoduší kontrolu dodržování povolené délky pobytu osob ze třetích zemí na území schengenského prostoru. Po překročení lhůty 90 dní pobytu v rámci 180denního období by měl systém automaticky upozornit na nesrovnalost příslušné úřady.

Systém je důležitý i kvůli boji s terorismem a závažnou trestnou činností, zdůraznil během dopolední debaty o návrhu nařízení eurokomisař Avramopulos. Usnadnit by měl také výměnu informací mezi členskými státy. „Je nutné, abychom věděli naprosto přesně, kdo k nám přichází,“ řekl komisař. Přístup k datům z EES bude mít také Europol i národní centrály pro boj se zločinem.

Parlamentní zpravodaj Augustín Díaz de Mera připomněl, že pachatel loňského teroristického útoku na vánoční trhy v Berlíně Anis Amri překročil hranice schengenského prostoru za použití patnácti různých identit. Právě tomu by měl nový systém zabránit. Zaneseno v něm bude také to, že bylo někomu na hranici překročení hranice zamítnuto. Cílem je zabránit v jeho vstupu do EU na jiném místě schengenské hranice.

Členové levicových parlamentních frakcí GUE-NGL a Zelených během debaty před schválením nového registru protestovali proti délce ukládání dat o občanech třetích zemí. V systému by měly zůstat nejméně tři roky, v některých případech ale až pět let.

Například česká poslankyně Dita Charanzová, která se aktuálně stala po Pavlovi Teličkovi šéfkou české delegace ANO v Evropském parlamentu, v ukládání dat problém nevidí. „Já podporuji ten návrh pěti let, protože mi přijde, že je to opodstatněné… Upřímně moc nerozumím těm protiargumentům, protože Evropská unie má jednu z nejvyšších ochran osobních údajů na světě,“ řekla Charanzová ČTK. Systém EES podle ní přispěje mimo jiné k efektivní výměně informací mezi členskými státy.

Problém v délce ukládání dat nevidí ani další český europoslanec Tomáš Zdechovský, který je členem výboru EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, jenž se systémem zabýval. „Pro normálního člověka, který nikdy nic neudělal, tak po třech letech budou ta data vymazána. Pro člověka, který z nějakého důvodu přesáhl tu dobu (povoleného pobytu), tak budou vymazána po pěti letech. A pro teroristy zřejmě nebudou vymazána nikdy. Myslím, že ten systém je naprosto spravedlivý… My musíme chránit občany,“ uvedl europoslanec.

Přínos systému vidí Zdechovský například v tom, že už nebude možné do Evropské unie vstupovat s falešnou identitou a případně díky ní zneužívat sociální dávky. „Tenhle systém by měl zastavit i nelegální migraci,“ dodal. Plusem EES podle něj bude i to, že ubude front na hranicích.