Evropský parlament přijal usnesení, které vyzývá státy Evropské unie poskytnout Francii pomoc v boji proti radikálnímu hnutí Islámský stát (IS). Evropská unie po listopadových útocích v Paříži poprvé ve své historii aktivovala článek unijní smlouvy o tom, že ostatní země napadenému státu poskytnou pomoc a podporu všemi prostředky. Podle europoslanců je to krok k obranné unii.

Podle europoslanců má nyní EU díky aktivaci článku příležitost vybudovat základy silné obranné unie, která bude schopná čelit všem hrozbám. „Pouze s autonomní bezpečnostní a obrannou kapacitou bude EU dostatečně vybavena a připravena, aby mohla čelit obrovským hrozbám a rizikům pro vnitřní a vnější bezpečnost,“ uvádí rezoluce.

V usnesení, které europarlament přijal v poměru 406 hlasů proti 212, evropští zákonodárci mimo jiné vyzývají unijní ministryni zahraničí Federicu Mogheriniovou, aby vypracovala pokyny pro případné využití článku v budoucnu. To by mělo proces usnadnit. Poslanci také volají po hluboké politické diskuzi, ze které by vzešly odpovědi na to, co mohou jednotlivé země Francii nabídnout. Jednání mají zprostředkovat unijní instituce.

Francie o pomoc požádala loni v listopadu, všech 27 ostatních členských států EU přislíbilo Paříži přímou či nepřímou vojenskou podporu v zahraničních operacích v Sýrii i dalších oblastech. Český ministr obrany Martin Stropnický v této souvislosti řekl, že Česko by mohlo rozšířit svou vojenskou misi v Mali, kde Francouzi také působí.

Klauzule, kterou EU poprvé v historii aktivovala, se týká sedmého paragrafu 42. článku unijní smlouvy. Příslušný text uvádí, že „pokud se členský stát stane na svém území terčem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci“. Francie se v listopadu stala terčem útoku teroristů hlásících se k IS, kteří zabili 130 lidí. Prezident François Hollande následně vyzval ke vzniku široké mezinárodní koalice, která by proti IS bojovala.

Hollande: Ofenziva proti Islámskému státu se zintenzivní

Arabské a kurdské pozemní síly bojující proti Islámskému státu (IS) dostanou více podpory, aby mohly zlikvidovat bašty islamistů v Sýrii a Iráku. Údery mezinárodní koalice proti IS se také zintenzivní. Prohlásil to dnes francouzský prezident François Hollande, který vystoupil před dvěma stovkami zahraničních a francouzských velvyslanců. Upozornil také, že letošek se zároveň musí stát pro Sýrii „rokem změn“.

Prezident zdůraznil, že Francie, která loni zažila dva krvavé teroristické útoky, se nebude vyhýbat své odpovědnosti v boji proti islamistům.

„Francie není nepřítelem nějakých lidí, náboženství nebo civilizací,“ řekl Hollande podle agentury Reuters. „Ale má jednoho protivníka: džihádistický terorismus, který tvrdí, že následuje Boha pouze, aby zesměšňoval jeho jméno, a který nehledá nic jiného než ničení,“ upozornil francouzský prezident.

V Paříži se ve středu uskutečnilo jednání ministrů obrany několika zemí zapojených do boje proti Islámskému státu. Hollande řekl, že schůzka, které se zúčastnili zástupci Spojených států a Británie, umožnila spojencům upřesnit vojenskou strategii proti IS.

„Každý den je díky našim činům tato teroristická armáda oslabována ztrátou území, zdrojů a bojovníků,“ řekl Hollande.

„Naše strategie zahrnuje osvobození (syrské) Rakky a (iráckého) Mosulu, kde se nacházejí řídící střediska (IS). Byla tu vůle poskytovat podporu arabským a kurdským silám bojujícím proti Islámskému státu na zemi,“ dodal francouzský prezident s tím, že úsilí koalice se zvýší.

Hollande se také zmínil o brzkém zahájení mírových jednání o Sýrii, na nichž si musejí její účastníci ujasnit, kdo bude v Sýrii vládnout a že současný prezident Bašár Asad není součástí budoucnosti země.

Francouzský prezident dodal, že řešení se musí nalézt i pro občanskou válkou zmítaný Jemen nebo Libyi, či Libanon, kde ústřední vláda nemá dostatek moci. Zmínil se i o situaci na Ukrajině, kde bylo dosaženo pokroku k ukončení konfliktu na jejím separatistickém východě, ale že uplatňování mírových dohod z Minsku by mělo být rychlejší.