Osm evropských států protestovalo proti izraelské praxi demolicí na Západním břehu Jordánu. Požadují po Izraeli 30.000 eur (771.000 Kč) jako kompenzaci za zničenou infrastrukturu, kterou tyto země pomáhaly na palestinském Západním břehu Jordánu vybudovat.

Protestní akci vede Belgie, dalšími stěžovateli jsou Francie, Španělsko, Švédsko, Lucembursko, Itálie, Irsko a Dánsko.

Tyto státy pomáhaly vybudovat infrastrukturu v zóně C západního břehu, tedy v oblasti, kterou má pod kontrolou vojensky i správně Izrael, i když v ní žijí Palestinci i osadníci. Země protestují proti konfiskaci solárních panelů, které instalovaly do beduínských komunit, a proti demolici mobilních objektů, jež beduíni používali jako školy.

Jako první o protestním dopise informoval francouzský list Le Monde. Podle něj v něm osm států hrozí, že nebude-li odcizené vybavení vráceno, bude muset Izrael zaplatit náhradu. Už před zasláním dopisu proti této praxi Izraele osm zemí protestovalo u Rodiky Radianové-Gordonové, která má na izraelském ministerstvu zahraničí na starosti agendu vztahů s Evropou.

Izrael požadavek na kompenzaci kategoricky odmítá. Činnost evropských států v zóně C nepovažuje za humanitární pomoc, ale za nelegální aktivitu, protože státy své kroky nekoordinují s Izraelem. Podle Izraele je jejich pravým cílem posilovat pozici Palestinců v této části Západního břehu Jordánu. Evropané ale argumentují tím, že podle mezinárodních úmluv je Izrael povinen zajistit Palestincům v oblasti C věci každodenní potřeby, a protože to nečiní, je třeba jim pomáhat z jiných zdrojů.

Podle minulých smluv je Západní břeh Jordánu, který Izrael obsadil za války v roce 1967, rozdělen na oblasti A, B a C. První jsou hlavně větší města a hustě obydlené lokality, jež jsou pod plnou kontrolou palestinské samosprávy, a to i bezpečnostně; v zóně B je kontrola smíšená a Izrael tam odpovídá za bezpečnost; v zóně C pak nejenom za ni, ale i za správní věci.