Evropský parlament je znepokojen faktickým ochromením činnosti polského ústavního soudu v důsledku kroků konzervativní vlády a prezidenta. Příslušnou rezoluci dnes ve Štrasburku poslanci přijali většinou hlasů. V dokumentu se mimo jiné uvádí, že situace s ústavním soudem „ohrožuje demokracii, lidská práva a právní stát“. Polská vláda se ale proti výtkám ze strany EU ohrazuje.

Pro rezoluci, vybízející vládu ve Varšavě k bezodkladné nápravě, hlasovalo 513 europoslanců, proti bylo 142 a 30 se zdrželo. EP má 751 zákonodárců. Rezoluce je sice nezávazná, nicméně představuje politické gesto na podporu lednového rozhodnutí Evropské komise zahájit vůči Varšavě proceduru, která by mohla skončit i ztrátou polského hlasu při rozhodování v EU.

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) po vítězství v loňských parlamentních volbách učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patří k nim novela zákona o ústavním soudu, jež podle kritiků ochromila nejvyšší justiční orgán v zemi. To vedlo Evropskou komisi k zahájení zmíněné procedury. Mezitím polský ústavní soud dospěl k nálezu, kterým jako neústavní zavrhl nová, vládní stranou prosazená pravidla regulující jeho činnost. Předsedkyně polské vlády Beata Szydlová ale odmítla toto rozhodnutí zveřejnit v úředním věstníku.

EP dnes vybídl Varšavu ke zveřejnění nálezů ústavního soudu, jakož i ke splnění dalších doporučení Benátské komise evropských znalců ústavního práva, kterou původně k prozkoumání poměrů v zemi pozvala sama vláda.

Náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański v předvečer hlasování EP vytkl návrhu, že obraz situace v Polsku podává chybně, protože opomíjí snahu předchozí parlamentní většiny o ovládnutí ústavního soudu. Podle něj rezoluce nepřispěje k vyřešení sporu, ale naopak upevní nesmiřitelný postoj opozice, odmítající pokusy vládní strany o kompromis. Důsledkem podle náměstka bude i odcizení unijních institucí polské veřejnosti.

Po hlasování představitelé vládní strany odmítali rezoluci jako škodlivou. Vládní mluvčí se vyjádřil, že spor by měl vyřešit polský parlament, kde má ovšem vládní strana pohodlnou většinu, a rezoluci EP označil za protipolský výsledek udavačství opozice.

Předseda opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna naopak označil rezoluci za podporu svobody v Polsku a za výstrahu vládní straně PiS a její vládě, že jejich počínání nezůstane v Evropě bez odpovědi.

EP v dnešním hlasování zároveň nepodpořil jmenování polského europoslance Janusze Wojciechowského (PiS) do Evropského účetního dvora kvůli pochybám o jeho politické nezávislosti. Uchazeči z Česka a Slovenska Jan Gregor a Ladislav Balko prošli bez potíží.

Český europoslanec Jan Zahradil (ODS), který je v EP ve stejném klubu jako PiS, se již po hlasování ohradil proti přijetí rezoluce jako chybě a již třetímu vměšování do poměrů členské země, jak EU již dříve učinila v případě Rakouska a Maďarska.

Zahradil spolu se svým stranickým kolegou Evženem Tošenovský hlasoval proti, Jan Keller z frakce sociálních demokratů se zdržel.

Předseda právního výboru EP, lidovec Pavel Svoboda hlasoval pro v naději, že rezoluce pomůže k urovnání sporu. „Bylo to Polsko, které si vyžádalo stanovisko Benátské komise, a tak je překvapivé, že jej nenaplňuje. Věřím, že i toto usnesení pomůže k tomu, že Polsko udělá rozumné kroky a celá záležitost bude odstraněna z povrchu zemského,“ řekl ČTK.