Evropský parlament (EP) dnes ve Štrasburku vyzval ke zmrazení přístupových jednání s Tureckem kvůli postupu vlády v Ankaře po potlačeném červencovém pokusu o státní převrat. V právně nezávazném usnesení ale EP zároveň vyzval, aby byla ponechána možnost obnovy vstupních rozhovorů po ukončení výjimečného stavu v zemi. Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik rezoluci označil za neplatnou a obvinil europarlament, že v případě Turecka postrádá vizi.

Dnešní rezoluci předcházela v úterý bouřlivá debata. V ní poslanci kritizovali dění v Turecku, kde bylo od neúspěšného puče uvězněno zhruba 37.000 lidí a více než 110.000 lidí bylo propuštěno z práce či degradováno na nižší pozici.

Vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem jsou napjaté od nezdařeného červencového pokusu o puč. Někteří představitelé členských států EU, hlavně z Rakouska a Dánska, vyzvali k ukončení přístupových rozhovorů s Ankarou, které oficiálně začaly v roce 2005.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už během přípravy rezoluce uvedl, že dokument nemá z jeho pohledu žádnou hodnotu.

Ministr Çelik prohlásil, že EP popřel evropské hodnoty a že Ankara hlasování nebude brát vážně. „Je snadné takto hovořit tam, kam nevkročil terorismus. V době, kdy Turecko, sdílející 1295 kilometrů společné hranice se Sýrií a Irákem, bojuje proti terorismu, se v Evropě místo projevení solidarity vedou nerozumné debaty bez jakékoli vize,“ řekl Çelik. Je to „neplatná rezoluce, kterou nelze brát vážně,“ dodal turecký ministr na tiskové konferenci, kterou vysílala televize. Doporučil také evropským poslancům, aby vážili slova, hovoří-li o prezidentovi Erdoganovi.

Někteří poslanci během úterní debaty se šéfkou unijní diplomacie Federikou Mogheriniovou vyzývali, aby unie začala vztahy s Tureckem budovat znova od základu a uzavřela s ním jiný druh partnerství, než je členství v evropském bloku. Poslanci také zdůrazňovali, že důvodem k definitivnímu ukončení přístupových jednání by bylo znovuzavedení trestu smrti, o kterém Ankara uvažuje.