Řecký premiér Alexis Tsipras musí nyní rychle objasnit, co má v plánu dělat po nedělním referendu, ve kterém voliči odmítli podmínky věřitelů. Prohlásil to dnes francouzský ministr pro evropské záležitosti Harlem Désir. Podle německého poslance Klause-Petera Willsche z vládní Křesťanskodemokratické strany (CDU) by země nyní měla odejít z eurozóny. Francouzský ministr financí Michel Sapin uvedl, že Evropská centrální banka (ECB) by neměla snižovat nouzové financování řeckých bank, a naznačil, že by měla být snížena dluhová zátěž Řecka.

„Teď je důležité, aby jednání se zástupci eurozóny byla brzy obnovena tak, aby bylo Řecku umožněno zůstat v eurozóně,“ uvedl francouzský ministr. Řecké hlasování podle Désira automaticky neznamená, že Řekové touží euro opustit.

Německý poslanec z CDU kancléřky Angely Merkelové je ale jiného názoru. V rozhovoru s BBC Klaus-Peter Willsch uvedl, že „hlasování znamená, že už nemohou dále fungovat v eurozóně a Evropská centrální banka musí přestat s financováním zbankrotovaného řeckého státu“. Lídři EU by podle něj nyní měli jednat o „zorganizování Grexitu“, tedy odchodu Řecka z eurozóny. „Snažili se nás vydírat. Snaží se udělat z daňových poplatníků v jiných zemích rukojmí,“ dodal Willsch.

Podle francouzského ministra financí Sapina je nyní na řecké vládě, aby předložila návrhy, jak dosáhnout dohody s věřiteli. „Jestliže získali zpátky svou hrdost, mohou se vrátit k jednáním. Nyní je na Řecku, aby předložilo návrhy,“ prohlásil Sapin v rozhovoru s řeckou rozhlasovou stanicí Europe 1.

Ohledně řeckého dluhu prohlásil: „Dluhové zatížení na měsíce a roky dopředu je pro Řecko příliš vysoké, aby mu bylo umožněno vrátit se zpátky na nohy.“ Podle něj by Evropská centrální banka neměla snižovat nouzové financování, které poskytuje řeckým bankám a které je drží nad vodou.

Celkem 61,31 procenta voličů v Řecku odmítlo v nedělním referendu podmínky, které jim v červnu v rámci nové dohody o finanční pomoci pro tuto zadluženou zemi předložila eurozóna. Řecký ministr financí dnes ráno oznámil, že odstupuje z funkce, aby usnadnil premiérovi Tsiprasovi vyjednání nové dohody s věřiteli.

Na dotaz, zda to byl francouzský prezident François Hollande, kdo požadoval rezignaci Varufakise, když s premiérem Tsiprasem v neděli večer telefonicky hovořil, Sapin odvětil, že toto rozhodnutí bylo na předsedovi řecké vlády. Dodal nicméně, že Varufakisovo vyjádření, ve kterém obvinil řecké věřitele z terorismu, vyvolalo pobouření.

„Nyní je na řecké vládě, aby vysvětlila, co výsledek referenda znamená v praxi. Řecký druhý záchranný program skončil a nemůže pokračovat,“ uvedl ve svém prohlášení finský ministr financí Alexander Stubb. „Blízká budoucnost bude pro Řecko velmi obtížná. Bez ohledu na to, co se bude dít dál, konsolidace řecké ekonomiky bude vyžadovat rozsáhlé reformy,“ dodal. Jednání podle něj mohou být obnovena pouze tehdy, když řecká vláda ukáže ochotu spolupracovat, přijme opatření, která stabilizují veřejné finance, a zavede strukturální reformy. „Míč je nyní na řecké straně hřiště,“ uzavřel.