Zahraniční politika Nizozemska bude po parlamentních volbách pravděpodobně více proevropská, ale výrazně se nezmění. ČTK to dnes řekl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Filip Chráska. Vítěz voleb a současný premiér Mark Rutte podle něj sestaví silně proevropskou vládní koalici.

Zlom Chráska neočekává ve sporu země tulipánů s Tureckem. Vztahy obou států v posledních dnech ochladly poté, co Nizozemsko znemožnilo tureckým ministrům vést na jeho území politickou agitaci před volbami.

Prvním povolebním úkolem předsedy vítězné Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) Rutteho bude podle Chrásky sestavit vládní koalici. „Bude se jednat s nejvyšší pravděpodobností o středopravou, silně proevropskou koalici Rutteho VVD, liberálů z D66, křesťanských demokratů CDA, a pak jedné z dvou středolevých stran – zelené levice nebo poražené Strany práce,“ míní Chráska.

Důsledkem proevropského naladění předpokládané vládní sestavy zřejmě bude pokračování diplomatické roztržky s Tureckem. „CDA a D66 jsou strany eurofederalistické, takže se bude dát očekávat více prounijní diskurz. Vztahy s Tureckem a Ruskem budou dále špatné, protože nova vláda bude klást ještě větší důraz na lidská práva a právní stát,“ řekl.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes v reakci na výsledky voleb prohlásil, že mezi stranami, které se zúčastnily voleb, v zásadě nevidí rozdíl. Všechny podle Çavuşogluo tlačí Evropu do propasti a k návratu k náboženským válkám, uvedla agentura Anadolu.

Nizozemské volby jsou považovány za první střet otevřeně protievropské populistické rétoriky, kterou reprezentoval Geert Wilders a jeho protiislámská Strana pro svobodu (PVV), s proevropským politickým proudem. „Nizozemci jasně odmítli populismus, nejvyšší volební účast za posledních 30 let a pouhých 13 procent hlasů pro Wildersovu PVV znamená, že extremistická rétorika Geerta Widlerse byla kontraproduktivní a spíše zmobilizovala voliče ostatních stran,“ uvedl Chráska.

Připomněl, že populisté ztratili ve srovnání s volbami v roce 2010 dvě procenta voličů. Tehdy přitom obavy z migrace a terorismu, na kterých Wilders postavil své politické působení, nebyly v Evropě tak rozšířené jako dnes. „Tento fakt potvrzuje, ze PVV je spíše než odrazem xenofobie nizozemské společnosti protestní stranou, ke které se voliči uchylují při nespokojenosti se zavedenými stranami,“ dodal Chráska.

Podle výsledků, které jsou zatím neoficiální, získala Rutteho VVD 33 křesel ve 150členném parlamentu. PVV by připadlo 20 poslanců. Přesvědčivou převahu Rutteho nad zarytým odpůrcem EU Wildersem s úlevou přijala řada evropských politiků. Podobně reagovali čeští představitelé.