Vláda bez důvěry Sněmovny by podle ústavních expertů neměla přijímat zásadní nebo koncepční rozhodnutí, protože je vládou v demisi, a tedy na odchodu. Odborníci na ústavní právo se na tom dnes shodovali při jednání v Senátu, jehož předmětem byla výzva studentů na obranu demokracie a ústavy. Právní návod, jak řešit současnou situaci, ale podle odborníků není. Podle politologa Tomáše Lebedy není řešení na soudech, ale na aktivních občanech, pokud budou vytvářet tlak na vládnoucí elity.

Důvodem výzvy #VyjdiVen byl postup prezidenta Miloše Zemana a premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO), kterého Zeman pověřil jako vítěze voleb sestavením další vlády. Babiš je trestně stíhán pro podezření z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo. Jeho vláda je v demisi 90 dnů.

Ondřej Preuss z katedry ústavního práva Právnické fakulty Karlovy univerzity uvedl, že pokud vláda důvěru Sněmovny nedostane, hlava státu musí jednat bezodkladně. Pokud by prezident nechal vládnout vládu bez důvěry v demisi dlouho, podle Preusse by to byl „ústavní převrat“. Lhůty však ústava nedává, umožňuje ale Sněmovně se rozpustit a tím si vynutit nové volby i vládu.

Profesor ústavního práva na Univerzitě Karlově Jan Kysela označil rozpuštění Sněmovny za její „sebevraždu“, nikoli za sankci vůči vládě a prezidentovi. „Hlavní úkol vlády v demisi je odejít,“ poznamenal Kysela. Současná vláda se ale podle něho chová tak, jako by neměla mít sbalené kufry. Kabinet bez důvěry by měl podle Kysely přijímat jen bezodkladná rozhodnutí podobně jako Senát při rozpuštění Sněmovny. Omezovat rozsah rozhodnutí kabinetu by ale nebylo vhodné, míní Kysela. Podle něj by i vláda bez důvěry měla mít možnost reagovat na přírodní katastrofy nebo předkládat rozpočet.

Představitelé státních institucí, které Babišova vláda odvolala nebo přiměla k odchodu, by podle expertů svůj odchod mohli napadnout u soudu. Podobně obcházení Parlamentu nařízeními vlády by mohla Sněmovna či Senát řešit kompetenčními žalobami, ale s ohledem na roztříštěnost Sněmovny to není pravděpodobné. Ještě menší pravděpodobnost má ústavní žaloba na prezidenta, míní odborníci.

Jmenování trestně stíhaného člověka premiérem ústava podle expertů explicitně nezakazuje, je spíš věcí politické kultury. „Nemáme pravidlo, že trestně stíhaný nemůže být premiérem,“ uvedl Ladislav Vyhnánek z katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity. Poznamenal, že zatímco kandidát na soudce musí být bezúhonný, u politiků je toto pravidlo volnější.

Preuss uvedl, že prezident by měl sloužit jako moderátor výsledku voleb a pověřit sestavením vlády někoho, kdo pro ni může získat důvěru Sněmovny. Tento původní model byl ale „narušen“ při zavádění přímé volby hlavy státu. Vláda bez důvěry tak může s ohledem na dosavadní prezidentovy kroky vládnout podle Lebedy tak dlouho, jak dlouho bude Zeman v úřadu.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner