Hlavními tématy tuzemských extremistických uskupení v prvním čtvrtletí roku zůstala nadále migrace, kritika a odmítání EU. Terčem jejich kritiky byla především část politické reprezentace (zejména někteří představitelé vlády) a média. Velké bezpečnostní riziko lze spatřovat v tendencích vytvářet protiislámskou či protiimigrační domobranu.

Subjekty, které tento postup prosazují, cíleně vyvolávají pocity ohrožení ze strany muslimské komunity a migrantů. Zatím však jde spíše o virtuální projekty. Takové závěry přinesla aktuální zpráva o extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Extremisté v prvních třech měsících letošního roku uspořádali 73 akcí, z toho 33 patřilo levicovým subjektů, 32 pravicovým subjektům a osm protiislámským a protiimigračním uskupením. Krajní pravice podle dokumentu vnitra zůstala rozštěpená rivalitou mezi Dělnickou stranou sociální spravedlnosti a Národní demokracií. Obě strany však podle vnitra postrádaly podporu ze strany tradičních neonacistů.

Radikální rétorikou zaujala Národní demokracie

Zpráva upozorňuje na rozvoj Národní demokracie, která loni vytvářela různé lokální organizace a od kritiky EU se přesunula ke kritice politické reprezentace, ČSSD a premiéra Bohuslava Sobotky. Oproti jiným subjektům se vymykala radikální rétorikou. Toto uskupení podle vnitra také jako alternativu nabízí proruskou orientaci.

Krajní levice se podle dokumentu mezi lednem a březnem zapojovala do aktivit proti pravicovým, antimigračním a antiislámským subjektům. Část anarchistického hnutí se věnovala podpoře stíhaných kolegů nebo zapalování policejních aut.