Francie uspořádá 30. května konferenci, na které se chce pokusit o oživení izraelsko-palestinských mírových rozhovorů. Oznámil to dnes ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault, podle kterého dorazí na setkání zástupci asi dvacítky zemí. Izrael a Palestina mezi nimi ale nebudou.

První setkání má podle francouzského ministra zahraničí sloužit především k tomu, aby se země domluvily, jak dostat Izraelce a Palestince opět k jednacímu stolu. Konference by se měl zúčastnit takzvaný blízkovýchodní kvartet (USA, Rusko, Evropská unie a OSN), státy Arabské ligy a několik dalších zemí.

Konferenci, na kterou by dorazili už i zástupci Izraele a Palestiny, Paříž plánuje uspořádat v druhé polovině letošního roku.

„Neexistuje jiné řešení konfliktu než dva státy, v nichž budou žít bok po boku Izraelci a Palestinci v míru a bezpečí s Jeruzalémem jako sdíleným hlavním městem,“ uvedl dnes Ayrault. „Nejsem naivní, ale jednám v dobré víře. Neexistuje alternativa,“ dodal ministr.

Bývalý šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius už na konci ledna oznámil, že se bude snažit obnovit izraelsko-palestinská mírová jednání. Pokud by se to nepodařilo, pohrozil, že Francie uzná Palestinu jako stát.

Francouzští poslanci schválili v roce 2014 rezoluci vyzývající vládu, aby Palestinu jako stát uznala. Jak tehdy poznamenala agentura Reuters, šlo sice o symbolický krok, nicméně ten ukázal, jak roste netrpělivost Evropy kvůli přerušenému mírovému procesu na Blízkém východě.

Mírová jednání mezi Izraelci a Palestinci se prakticky zastavila v roce 2014. Iniciativy nejrůznějších zemí, které měly vést k jejich obnovení, zatím vždy ztroskotaly. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu i šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás často zdůrazňují, že na obnovení mírového procesu mají zájem. Vzájemně si ale vyčítají, že ten druhý snahy o jednání blokuje.

Jedním z hlavních problémů je pokračující výstavba židovských osad na územích, která Palestinci chtějí zahrnout do svého budoucího státu. Na konci listopadu loňského roku Izrael přerušil spolupráci s orgány Evropské unie, které se podílejí na zprostředkování mírových rozhovorů, a to kvůli rozhodnutí o označování zboží pocházejícího z židovských osad na okupovaném území.

Vztahy Izraelců s Palestinci komplikuje také aktuální vlna násilí, která se rozpoutala koncem loňského září kvůli posvátným místům na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Nacházejí se tam dvě významné mešity, ale v minulosti tam býval i židovský chrám. Na podzim na místo začali chodit Židé ve větším počtu než v minulosti a Palestinci se obávají, že vláda Židům povolí se na hoře modlit, což dosud nesměli. Izrael však popírá, že by měl v úmyslu dosavadní režim změnit.

Při útocích Palestinců za použití nožů, palných zbraní či automobilů na izraelské civilisty i vojáky už zahynulo 28 Izraelců a dva Američané. Izraelští vojáci a policisté zabili také nejméně 189 Palestinců, většinou útočníků.