Francie zahájila letecké údery na pozice organizace Islámský stát (IS) v Sýrii. S odvoláním na úřad francouzského prezidenta o tom dnes informovala agentura AFP. Paříž nálety provedla údajně na základě informací získaných monitorovacími lety nad Sýrií, které probíhaly v uplynulých dvou týdnech. O nutnosti leteckých úderů proti IS v Sýrii hovořil prezident François Hollande už na počátku září.

Francie oznámila, že letecké údery proti radikálům v Sýrii uskutečnila „v koordinaci s partnery v regionu“. Akce potvrzuje odhodlání bojovat proti teroristické hrozbě, kterou IS představuje, uvedl v prohlášení úřad prezidenta. „Budeme útočit kdykoli bude v sázce naše národní bezpečnost,“ dodal Elysejský palác. Podrobnosti o úderech ale nesdělil.

Francie se v rámci koalice vedené Spojenými státy dosud podílela pouze na leteckých úderech na pozice islamistů v Iráku, neboť se obávala, že útoky v Sýrii by mohly vylepšit pozici režimu prezidenta Bašára Asada. Na počátku září ale zahájila monitorovací lety i nad Sýrií. V polovině září Hollande uvedl, že údery proti IS budou nezbytné.

Francouzská vojenská akce se uskutečnila krátce před pondělním zahájením hlavní části zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku, před nímž svůj proslov pronese i Hollande. O boji proti IS bude podle světových agentur mluvit také americký prezident Barack Obama. K jednotě v boji proti radikálům z Islámského státu chce v New Yorku vyzvat světové společenství také český prezident Miloš Zeman.

Paříž zároveň k leteckým úderům přistoupila v době množících se informací o zvyšující se ruské aktivitě v Sýrii. Moskva prý Asadovu režimu dodává stíhací letadla, bezpilotní stroje, tanky a vrtulníky. V zemi už údajně působí také přinejmenším 1700 ruských specialistů. V Latákíji na západě země Rusko buduje základnu a ohlásilo i manévry svého námořnictva ve východním Středomoří. Jeho aktivity ale vyvolávají značnou nervozitu u západních politiků.

Výběr informací o náletech na pozice Islámského státu v Iráku a Sýrii:

  • Letecké údery proti pozicím organizace Islámského státu zahájily loni v létě Spojené státy, první nálety podnikla americká letadla 8. srpna. Zprvu se útoky omezovaly pouze na západ a sever Iráku, od 23. září 2014 ale Američané ve spolupráci s několika arabskými zeměmi (Bahrajn, Jordánsko, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty) rozšířili bombardovací ofenzivu i na pozice IS v Sýrii.
  • Do leteckých útoků – ovšem dlouho jen v Iráku – se od počátku zapojily i další západní země. Svá letadla vyslaly Austrálie, Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Nizozemsko a Velká Británie. Jen některé ze zemí ale svolily s užitím svým pilotů a letadel nad Sýrií, kromě Američanů tam působí od dubna Kanaďané, nálety podniklo letos v červenci i britské Královské letectvo, což ale vyvolalo výrazný nesouhlas v londýnském parlamentu, který svolil s užitím síly jen v Iráku.
  • Francie se do útoků v Iráku zapojila jako druhá země po Američanech, první nálety podnikla francouzská letadla 19. září loňského roku. Už loni se také hovořilo o tom, že by Francouzi mohli zasáhnout také nad Sýrií, nakonec ale Francie vyslala svá letadla do útoků nad Sýrii až nyní. Dříve se totiž Paříž domnívala, že by nálety v Sýrii mohly vylepšit pozici režimu prezidenta Bašára Asada.
  • Letos v létě se do náletů zapojilo i Turecko, které přitom dlouho stálo stranou a odmítalo například poskytnout spojencům své letecké základny. Situace se změnila po teroristickém útoku v tureckém pohraničním Suruçu, při kterém zahynulo 32 lidí. Turecká letadla ovšem kromě pozic Islámského státu zaútočila také na kurdské jednotky (kromě Sýrie i v Iráku), což vyvolalo nové napětí v turecko-kurdských vztazích a vedlo k vypovězení mírového procesu.
  • Nálety proti pozicím IS v Sýrii, prováděné bez konzultace s Damaškem (USA i další země podporují opozici proti režimu prezidenta Bašára Asada), ale vyvolaly už loni kritickou reakci Ruska, které je dlouholetým Asadovým spojencem. Ke kritice se přidal íránský prezident Hasan Rúhání, jehož země vojensky podporuje současnou syrskou vládu. V posledních týdnech pak sílí informace o zvyšující se ruské aktivitě v Sýrii, Moskva však tvrdí, že Asadovi pouze dodává letadla a další zbraně a její vojáci se do bojů nezapojují.
  • Nálety na pozice Islámského státu pomohly zastavit v Iráku jeho další šíření, letecké údery ale provázely i pozemní boje, do kterých se vedle vládních vojsk zapojily i jednotky Kurdů a šíitské milice, podporované Íránem.
  • Mezinárodní koalice, útočící na Islámský stát, zatím přišla o jedno letadlo. Loni 24. prosince se nad severní Sýrií zřítil jordánský stroj F-16 (islamisté tvrdí, že ho sestřelili) a jeho pilot Maáz Kasásba byl zajat. Rozběhla se sice vyjednávání o tom, že by mohl být vyměněn za vězněnou extremistku Sadžídu Rišávíovou, IS však zajatého šestadvacetiletého letce nejspíše již začátkem letošního ledna zaživa upálil a záznam činu uveřejnil na internetu.