Lídři nejvyspělejších zemí světa ze skupiny G7 se včera na úvod dvoudenního summitu na Sicílii rychle shodli mimo jiné pod vlivem pondělního masakru v Manchesteru na potřebě intenzivnějšího boje proti terorismu. Naopak kvůli váhání amerického prezidenta Donalda Trumpa nebyli zatím s to najít společnou řeč v otázce ochrany klimatu.

Po prvním dni společných a dvoustranných jednání země G7 (USA, Británie, Francie, Německo, Japonsko, Kanada a Itálie) podepsaly v Taormině prohlášení o terorismu, ve kterém mimo jiné vyzvaly poskytovatele internetových služeb, aby zasahovali proti extremistickému obsahu na svých sítích. Reagovaly tak na žádost britské premiérky Theresy Mayové, jejíž země byla zasažena v pondělí sebevražedným útokem u koncertní síně v Manchesteru, který stál životy 22 lidí, včetně mnoha dětí. K atentátu se přihlásil radikální Islámský stát (IS).

„Jedná se o významný krok vpřed. Je důležité, aby (internetové) firmy uznaly svou odpovědnost vůči společnosti,“ řekla Mayová na následné tiskové konferenci.

G7 se také zavázala ke „kolektivnímu postupu“ v boji proti nebezpečí, které představují extremisté vracející se z válečných oblastí, zejména pokud jde o sdílení zpravodajských informací.

Naopak v otázce boje proti klimatickým změnám se G7 ocitla ve slepé uličce, konstatoval zástupce hostitelské země, italský premiér Paolo Gentiloni. „Je tady jedna otevřená otázka, a to americký postoj k pařížské dohodě o ochraně ovzduší z roku 2015. Všichni ostatní potvrdili bezvýhradný souhlas s dohodou,“ řekl s tím, že Trump je tak mezi účastníky summitu G7 jediný, kdo dohodu nepodpořil.

Německá kancléřka Angela Merkelová podle Reuters debatu na summitu o klimatu označila jako kontroverzní. Uvedla, že ostatní země G7 se Washington snažily přesvědčit, aby dohodu podpořil. Hospodářský poradce Bílého domu Gary Cohn varoval, že Trumpův náhled na klimatickou dohodu se sice vyvíjí, ale že v konečném verdiktu budou mít prioritu americké zájmy.

Cohn se zasloužil o malé pozdvižení, když nejprve zpochybnil americkou ochotu dál podporovat protiruské sankce Západu kvůli konfliktu na východě Ukrajiny. Nakonec se ale opravil a dokonce si přisadil, že kdyby na to přišlo, Washington by podpořil i jejich zpřísnění.

Dalším tématem, kde panují neshody, je mezinárodní obchod a role arbitra ve sporech Světové obchodní organizace (WTO), v němž Spojené státy chtějí přehodnotit svůj postoj. Podle Cohna se dají očekávat tvrdá jednání.

Rozhovory se také vedou kolem otázky migrace. USA usilují o zdůraznění práva států kontrolovat hranice a stanovit limity přistěhovalectví, k čemuž mají výhrady některé evropské mocnosti.

Summit G7 se zabýval i syrskou občanskou válkou. Jeho účastníci se shodli, že do řešení konfliktu se musí zapojit i Rusko a Írán. Usilují také o pokrok v politickém řešení situace v Libyi.

Trump a japonský premiér Šinzó Abe se na okraj summitu dohodli, že rozšíří sankce proti Severní Koreji kvůli jejímu dalšímu rozvoji jaderných zbraní a balistických raket.