Štrasburk 20. dubna (ČTK) – Evropské státy musejí vyvinout větší úsilí, aby jejich demokratické systémy dokázaly čelit hrozbám populismu. V dnes zveřejněné výroční zprávě o stavu demokracie, lidských práv a právního státu to uvedl generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland. V doprovodném prohlášení varoval před omezováním svobody tisku, neboť mnoho evropských novinářů se obává útisku a ovlivňování své práce.

„Vyzývám vlády, aby se více zasadily o ochranu svobody tisku, aby bojovaly s nenávistnými projevy a aby chránily menšiny rekonstrukcí demokratických institucí,“ uvedl Jagland, který v pátek navštíví Českou republiku.

Jaglandova zpráva se na 122 stránkách věnuje oblastem, které považuje za pilíře demokracie – nezávislé justici, svobodě projevu, svobodě shromažďování, demokratickým institucím a soudržnosti společnosti.

V případě justice zpráva uznává, že většina států má zákony zajišťující nezávislost a nestrannost soudnictví, přetrvávajícím problémem je však dodržování všech standardů, což soudy vystavuje politickému vlivu a v očích veřejnosti vyvolává pochybnosti o nezaujatosti některých soudců. I přes výrazná zlepšení v posledních letech zůstává problematická také délka soudních procesů.

K hodnocení soudnictví ze zprávy vyplývá, že Česká republika podle metodiky Výboru pro účinnost justice Rady Evropy (CEPEJ) spolu s Německem a Rakouskem nejvíce pokročila v zavádění informačních technologií do justiční sféry. Naopak nejhůře je na tom Albánie, Kypr a Island.

Evropské státy podle zprávy generálního tajemníka neustále polevují v ochraně novinářů. „Osmadvacet členských států nedostatečně chrání novináře před násilím a výhrůžkami. V 17 státech se podmínky, které dosud byly považovány za uspokojivé, zhoršily s rostoucím počtem případů fyzického násilí a hrozeb,“ uvádí zpráva s tím, že za loňský rok zaznamenala platforma pro ochranu novinářů při Radě Evropy ve 29 členských státech 133 možných případů vyhrožování žurnalistům.

Šestatřicet ze 47 členských států Rady Evropy nadále považuje některou z forem pomluvy za trestný čin, ve 29 státech za ni hrozí i vězení. Svobodu médií komplikuje také to, že role tisku jako hlídacího psa demokracie je omezována a že politici, vlády i korporace často využívají média k prosazování svého vlivu.

Řada států vyslovila i značné obavy z nárůstu počtu falešných či záměrně zavádějících zpráv. Mezi takovými státy, jak zpráva připomněla, bylo i Česko. To zřídilo středisko pro ověřování informací, aby před nadcházejícími podzimními volbami zabránilo ovlivňování politických debat, dodává Jaglandův dokument.

V otázce ochrany svobody shromažďování zpráva uvádí, že i v zemích s dlouhou demokratickou tradicí čelí nevládní organizace, demonstranti či občanské spolky přehnaným omezením, tento problém se navíc zhoršuje v souvislosti s protiteroristickými opatřeními. Některé země dokonce podle hodnocení brání práci nevládních organizací. „Svoboda shromažďování je nezbytná pro činorodou občanskou společnost a pro klíčovou kontrolu moci,“ poznamenává zpráva.

K fungování demokratických institucí v jednotlivých zemích zpráva uvádí, že v několika státech čelí zkoušce nadřazenost mezinárodního práva tím, že jsou tam zpochybňovány verdikty Evropského soudu pro lidská práva. Rostoucí problém pro ochranu lidských práv představuje i sledování občanů tajnými službami. V této oblasti je podle zprávy nutné i s ohledem na boj proti terorismu nalézt rovnováhu a sledování musí být vystaveno příslušnému demokratickému dohledu.

Zpráva se také věnuje stavu a soudržnosti společnosti v členských státech, z nichž většina potřebuje podle závěrů přijmout rozsáhlé zákony proti diskriminaci. Jako mimořádný úkol Jagland vidí zvládnutí nynější masové migrace za současného dodržování lidských práv. Kriticky se generální tajemník postavil rovněž k nenávistným projevům vůči muslimům na sociálních sítích, které podle něj dosáhly bezprecedentní úrovně.