Gruzínský parlament dnes přehlasoval prezidentské veto a definitivně schválil ústavní novelu, která politický systém země mění z prezidentského na parlamentní. Oznámila to místní média. Prezident Giorgi Margvelašvili novelu vetoval s odůvodněním, že je nepřipravená a nemá podporu opozičních stran. Nové znění ústavy vstoupí v platnost po prezidentských volbách příští rok na podzim.

Novela posiluje roli parlamentu a oslabuje prezidentské pravomoci. Stanoví rovněž, že od roku 2024 se nebude v Gruzii volit hlava státu přímo, ale prostřednictvím sboru volitelů. Volební zisk nutný pro vstup do parlamentu se snižuje z pěti na tři procenta, počínaje rokem 2020 se zvyšuje pasivní volební právo poslanců z 21 na 25 let. Od téhož roku se rovněž dosavadní smíšený systém poměrného a většinového hlasování v parlamentních volbách změní na systém výhradně poměrný.

Právě tato změna vyvolala největší odpor opozice, která dnes na protest opustila parlamentní sál, kde vyvěsila transparent s nápisem „Pošlapaná ústava“. Opozici mimo jiné vadí, že nové znění ústavy definuje manželský stav jen jako soužití muže se ženou, a blokuje tak legalizaci homosexuálních svazků. Zakazuje rovněž prodej půdy cizincům a podle opozice může vést i k omezení svobody slova a náboženského vyznání.

Vládní strana Gruzínský sen, kterou před pěti lety založil miliardář Bidzina Ivanišvili, má v parlamentu ústavní většinu. Díky ní k zablokování ústavní novely nestačily opoziční hlasy ani veto prezidenta.

Nové znění ústavy nyní bude znovu odesláno prezidentovi k podpisu. Pokud Margvelašvili opět odmítne, podepíše zákon předseda parlamentu a novela vstoupí v platnost. Podle gruzínských médií se ale opozice vedená stranou Sjednocené národní hnutí (UNM) bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho nehodlá s novým zněním ústavy smířit a chystá veřejné protesty.