Až tisícovka džihádistů, kteří bojovali v řadách Islámského státu (IS), se po jeho neúspěších na bojištích v Sýrii a Iráku podloudně vrátila do Tuniska a Maroka. Pro Evropu pak tito džihádisté toužící po odplatě za oslabování IS představují bezpečností riziko hned před jejími dveřmi. V souvislosti s vyšetřováním čtvrtečních teroristických útoků ve Španělsku na to upozorňuje britský list The Guardian. Z Maroka možná pocházelo šest z 12 atentátníků.

Předpokládá se, že v době, kdy byl IS na vrcholu, odcestovalo do Sýrie a Iráku na 1600 Maročanů. Přibližně polovina z nich je po smrti. Z Tuniska se do řad IS vydalo asi 1800 chlapců a mužů, což je mezi zahraničními bojovníky v přepočtu na obyvatele nejsilnější zastoupení.

S tím, jak se vidina chalífátu vyhlášeného v roce 2014 vůdcem organizace abú Bakr Bagdádím rozplývala a území ovládané IS se zmenšovalo, začali maročtí bojovníci IS kontaktovat své rodiny a pokoušeli se vrátit domů. Většina z nich byla nasazena na bojištích v Sýrii, kde tisíce mužů, hlavně z řad cizinců, zemřely při bezvýsledných útocích většinou na kurdské jednotky podporované Spojenými státy. „Posílali jsme do boje na smrt stovky lidí a všichni zemřeli,“ vzpomíná nejmenovaný bývalý představitel oddělení IS pro vnější operace. „Maročané viděli to, co my všichni ostatní. Ani oni nechtěli zůstat, chtěli jedině ti nejzarytější,“ řekl tento muž.

Maročtí představitelé tvrdí, že si situaci kolem navrátilců z řad IS v Sýrii a Iráku dobře uvědomují. Odhadem 90 jich po návratu skončilo ve vězení, ale desítky jich se vytratily do svých měst a městeček. Maročtí bezpečnostní činitelé tvrdí, že se jim podařilo odvrátit několik velkých teroristických útoků plánovaných v Rabatu a Casablance, nicméně, jak upozorňuje The Guardian, mají jen omezené prostředky k tomu, aby zabránili marockým teroristům v páchání atentátů v zahraničí. Pro zpravodajské služby je proto bezpečnostním rizikem také geografická blízkost Španělska i silná marocká komunita v této zemi.