Většina Iráčanů, kteří odešli letos z České republiky do Německa, se do Česka pravděpodobně nevrátí. Naprostá většina běženců, kteří dostanou církevní azyl ve spolkové republice, totiž může v zemi zůstat, vyplývá ze statistiky organizace Asyl in der Kirche, která uskupení poskytující církevní azyl zastřešuje. Návrat do ČR tak nejspíš hrozí jen trojici Iráčanů, které se německá policie už na konci července pokusila vrátit. Nepodařilo se jí to ale, protože je nenašla.

Skupina 25 iráckých křesťanů, kterou do Česka v rámci zvláštního programu přivezl Nadační fond Generace 21, do Německa odešla začátkem dubna. Pětice z nich má ve spolkové republice rodinu, a tak směla zůstat. Zbylých 20 Iráčanů se z rozhodnutí německých úřadů mělo vrátit do Česka, které je za jejich azylové řízení zodpovědné. Sedmnáct z nich ale 17. července dostalo církevní azyl od Evangelické jednoty bratrské v saské obci Herrnhut.

A právě církevní azyl je podle statistik prakticky zárukou toho, že budou moci nadále setrvat v Německu. Z 332 církevních azylů pro 531 lidí, které byly loni ukončeny, jich 323 pro 513 lidí skončilo z pohledu náboženských společností úspěchem, tedy tím, že běženci mohli v Německu alespoň dočasně zůstat. V případě 323 běženců přitom církevní azyl skončil uplynutím šestiměsíční lhůty, po níž je podle dublinských dohod automaticky za azylové řízení zodpovědné Německo.

To, že se církevní azyl běžně používá i z taktických důvodů, potvrzuje Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF). „To je výhoda církevního azylu, že se do něj jde, aby lhůta uběhla,“ řekla ČTK mluvčí úřadu Edith Avramová. „Nikdo nepůjde a nebude se silou snažit tahat lidi z církevního azylu,“ poznamenala také s tím, že BAMF nyní znovu přezkoumává žádost skupiny o azyl v Německu.

Do Česka by se mohla vrátit nejspíš jen trojice Iráčanů, kteří nemají církevní azyl a které saská policie už jednou – 25. července – chtěla poslat zpět do ČR. To se ale nepodařilo. „Nebyli na místě, zmizeli,“ uvedla Avramová s tím, že policie neví, kde jsou. Pokud na ně během šestiměsíční lhůty narazí, měla by je vrátit do Česka.

Evangelická jednota bratrská se zatím k případu nechce vyjadřovat. Za hlavní považuje nyní ochranu běženců, kteří se obávali, že by je Česko poslalo zpátky do Iráku.

Odjezd skupiny Iráčanů měl v České republice vážné dopady na celý projekt přesídlování běženců z míst postižených válkou. Program na přesídlování křesťanských běženců byl nejprve pozastaven a později vláda rozhodla, že nebude pokračovat. Nadační fond do země dopravil 89 uprchlíků, podle původních plánů jich mělo přijet 153.