Na Islandu roste tlak na premiéra Davída Gunnlaugssona, aby podal demisi. Předseda islandské středopravé vlády je jedním ze světových státníků, kteří jsou údajně zapleteni do skandálu s využíváním daňových rájů. Podle kritiků prostřednictvím offshoreové společnosti zatajil milionové investice do bank ve své zemi. Islandské opoziční strany plánují vyvolat v parlamentu hlasování o nedůvěře; premiér sám odstoupit nehodlá.

„Doufám, že si premiér uvědomí vážnost situace a bude mít dostatek slušnosti, aby podal demisi před začátkem jednání parlamentu,“ prohlásila poslankyně za Pirátskou stranu Birgitta Jónsdottirová. Koalice má ovšem v parlamentu 38 z 63 křesel a hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, které by opozice podle agentury Reuters mohla vyvolat tento týden, tak nemá velkou šanci na úspěch.

Gunnlaugsson dnes v islandské televizi prohlásil, že neodstoupí, a dodal, že uniklé informace nepřinesly nic nového. Také podle islandského ministra zahraničí Gunnara Bragiho Sveinssona se šéf vlády nedopustil ničeho ilegálního. „Není na tom nic podivného,“ vzkázal Sveinsson ze své cesty do Indie.

Počínání premiéra a také některých ministrů naopak rychle odsoudili například bývalá islandská premiérka, sociální demokratka Jóhanna Sigurdardóttirová, nebo současný vůdce sociálních demokratů Árni Páll Árnason. „Informace o vazbách stávajících ministrů na firmy v daňových rájích byly před minulými volbami před Islanďany tajeny, a je tak jenom správné, když se znovu konfrontují se situací,“ řekl Árnason deníku Morgunbladid.

Na facebooku se mezitím začali organizovat odpůrci premiéra, kteří vyšli do ulic s výzvou k vypsání předčasných voleb. Pirátská strana je podle průzkumů veřejného mínění nyní nejsilnější stranou s 37procentní podporou voličů, za ní jen těsně zaostává vládní koalice.

Stávající premiér Gunnlaugsson se dostal k moci v době, kdy se Island vzpamatovával z globální finanční krize, během níž na ostrově zkolabovaly tři největší banky. Island patřil tehdy k nejhůře postiženým zemím světa. Nový předseda vlády slíbil nekompromisně jednat s věřiteli bank a v roce 2015 dospěl v rozhovorech s nimi k dohodě. Doposud ale nebylo známo, že jeho rodina měla na celé záležitosti osobní zájem.

Právní firma Mossack Fonseca, odkud dokumenty o využívání daňových rájů světovými politiky, obchodníky, sportovci a dalšími osobnostmi unikly, pomohla v roce 2007 Gunnlaugssonovi a jeho manželce Anně Sigurlaug Pálsdóttirové koupit na Britských Panenských ostrovech firmu Wintris.

Když se Gunnlaugsson stal v roce 2009 poslancem, svůj 50procentní podíl ve firmě zamlčel. O osm měsíců tento podíl prodal manželce za jeden dolar. Premiér je přesvědčen, že tím neporušil žádná pravidla.

Offshoreová firma byla údajně využívána k investicím milionů dolarů, které Pálsdóttirová zdědila. Soudní dokumenty dokládají, že firma Wintris měla významný investiční podíl ve třech velkých islandských bankách, jež v důsledku finanční krize zbankrotovaly. V dokumentech je společnost vedena jako věřitel, který měl v bankách milionové pohledávky.

Gunnlaugsson se v roce 2013 stal islandským premiérem a byl zapojen do vyjednávání o bankách, které mohlo ovlivnit hodnoty dluhopisů držených firmou Wintris. Podle serveru BBC News se premiér bránil tlaku zahraničních věřitelů na plnou výplatu jejich vkladů. Kdyby byli zahraniční věřitelé vyplaceni, mohlo to mít negativní dopad na uvedené islandské banky i na hodnotu dluhopisů držených firmou Wintris, napsal server BBC.

Premiérův mluvčí uvedl, že předseda vlády svou politikou dával přednost zájmům islandského lidu před zájmy věřitelů zkrachovalých bank. Pálsdóttirová zdůraznila, že vždy platila veškeré daně firmy Wintris. „Premiér a jeho manželka se při vytvoření této firmy řídili islandskými zákony a přiznávali veškeré jmění a příjmy daňovému úřadu,“ řekl Gunnlaugssonův mluvčí s tím, že peníze nikdy nebyly skryty v daňovém ráji.

Islandská vláda je nyní v nelehké situaci, protože vlastnictví offshoreových firem přiznali i další její členové, včetně ministra financí Bjarniho Benediktssona.