Italský premiér Matteo Renzi Renzi po těžké porážce v nedělním referendu o reformě ústavy ohlásil, že dnes podá demisi. V televizním vystoupení řekl, že výsledky referenda jsou naprosto jasné a že přebírá plnou odpovědnost za porážku.

Podle dosavadních průběžných výsledků Italové v referendu poměrem zhruba 59 ku 41 procentům hlasů jasně odmítli reformu ústavy, která měla zjednodušit systém vládnutí v zemi. Panují také obavy z politické nejistoty v zemi a následných negativních dopadů na Evropskou unii.

Účast dosahující téměř 70 procent podle webu zpravodajské stanice BBC svědčí, že referendum bylo vnímáno jako příležitost vyjádřit nespokojenost s předsedou vlády.

Jedenačtyřicetiletý Renzi, který stojí v čele italské vlády necelé tři roky, reformu hájil jako nutnou pro zjednodušení fungování politického systému země, která od roku 1945 zažila více než 60 vlád. Reforma měla posílit Poslaneckou sněmovnu a výrazně omezit vliv Senátu, který měl mimo jiné přijít o možnost svrhnout vládu a o vliv na blokování zákonů.

Již na zveřejnění odhadů ihned reagovaly burzy, euro pokleslo vůči dolaru z 1,0625 na 1,0580.

Výsledky referenda znamenají novou ránu pro Evropskou unii, která se snaží překonat řadu krizí a chtěla, aby italský premiér pokračovat ve svých reformních snahách v silně zadlužené zemi. Porážka rovněž může poznamenat trhy, zejména bankovní sektor, který letos na milánské burze ztratil téměř polovinu své hodnoty.

Podle italských zákonů musel Renzi uspořádat referendum o svých plánech na revizi ústavy, ale sám se rozhodl s výsledkem spojit svou budoucnost. Tento krok fakticky přeměnil hlasování v plebiscit o samém Renzim a sjednotil různorodé opoziční síly v bitvě o sesazení nejmladšího italského premiéra.

Ani Renziho odstoupení nemusí podle agentury Reuters nutně znamenat, že zmizí z politické scény, jak se to stalo v Británii, kde David Cameron po porážce v hlasování o brexitu odešel z vlády. Prezident Sergio Mattarella by mohl požádat Renziho, aby vše znovu zvážil, a odvolat se na premiérův smysl pro odpovědnost v době velké nejistoty na trhu. Pokud Renzi odmítne, bude muset hlava státu začít konzultace s vůdci politických stran, aby se pokusil nalézt nového premiéra, který bude muset vypracovat nový volební zákon. Jako šéf největší strany v parlamentu bude mít Renzi velké slovo při výběru nástupce.

Za nejpravděpodobnější scénář dalšího vývoje agentura AFP označila jmenování šéfa „technické vlády“, opírající se o stávající parlamentní většinu, popřípadě rozšířenou o hnutí Forza Iralia. Za silného uchazeče je pokládán ministr financí Pier Carlo Padoan či předseda Senátu Pietro Grasso. Úkolem kabinetu by bylo přijmout rozpočet na příští rok a pozměnit volební zákon před případnými předčasnými volbami. Mohla by ale vytrvat až do konce nynějšího období v únoru 2018.

Za nejméně pravděpodobnou možnost AFP považuje okamžité rozpuštění parlemntu. Konečný výběr však udělá prezident Mattarella jako arbitr situace.

Vůdcové EU podle BBC v noci na dnešek asi mnoho nenaspali. Renzi byl totiž jediným levicovým premiérem v Evropě, který měl nějakou vizi budoucnosti EU. Referendum lze vnímat i jako barometr „protisystémových“ nálad v Evropě. Po Renziho porážce, k níž přispěla populistická uskupení, vypukly v ulicích Říma spontánní oslavy.

„Začínáme pracovat na vzniku vlády Hnutí pěti hvězd,“ prohlásil Luigi di Maio z hnutí, které vede komik Beppe Grillo.

Vůdkyně francouzské Národní fronty Marine Le Penová poblahopřála Lize severu. „Italové odmítli EU a Renziho. Musíme naslouchat této touze národů po svobodě,“ prohlásila.