Barcelona/Madrid 7. října (ČTK) – Jeden z členů katalánské vlády, vedené separatisty, vyzval k „příměří“ se španělskými úřady, aby mohlo klesnout napětí vystupňované po sporném referendu o odtržení bohatého regionu od Španělska. Uvedla to dnes agentura AP.

Santi Vila, který má v katalánské vládě na starosti podnikání, v rozhlasovém rozhovoru uvedl, že je pro příměří jako novou příležitost k jednáním s Madridem. Uvedl také, že je proti tomu, aby nyní Katalánsko jednostranně vyhlásilo svou nezávislost. Měli by se podle něj sejít experti z obou stran a hledat východisko z politické krize.

„Musíme dát (dialogu) ještě jednu šanci, možná poslední. Jedinou cestou je začít s příměřím,“ řekl Vila. „Měli bychom se všichni uklidnit a dát si příležitost tím, že nepřijmeme žádné rozhodnutí, a uvidíme, jaké kanály můžeme otevřít, abychom začali klidný dialog,“ prohlásil Vila.

Výzva k opatrnosti zazněla z tábora katalánských separatistů poté, co některé z nejdůležitějších bank a podniků ohlásily, že v případě odtržení regionu přesunou svá sídla jinam, aby neztratily přístup na lukrativní trh Evropské unie, poznamenala agentura AP a dodala, že není jasné, nakolik je Vilův umírněný postoj sdílen dalšími členy katalánské vlády.

Na rozpory a rozdílné názory v táboře separatistů, dané obavami z nepředvídatelných důsledků čelního střetu s Madridem, upozornila i agentura AFP, podle níž Vila patří do okruhu blízkých spolupracovníků katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Ten sám odložil z pondělka na úterní večer své vystoupení v katalánském parlamentu, od něhož se očekává jednostranné vyhlášení nezávislosti. Program schůze je ale nejasný, nezávislost nezmiňuje, premiér má hovořit o politické situaci.

„Zbývá jen pár hodin, abychom se vyhnuli čelnímu nárazu. Jde o kritické hodiny,“ varoval politolog Joan Botella.

Přívrženci nezávislosti se dělí na ty, kdo požadují dotáhnout věc do konce a okamžitě vyhlásit nezávislost, a na ty, kteří ponechávají otevřené dveře k jednání s Madridem, na což naléhá i Pigdemont, poznamenala AFP a připomněla výroky z obou stran: „Nastala nevyhnutelná a nezvratná chvíle naplnit právo na sebeurčení,“ prohlásil poslanec Carles Riera z krajní levice. Naopak Puigdemontův konzervativní předchůdce v čele katalánské vlády Artur Mas v listu Financial Times vysvětloval, že katalánští vůdci by se neměli dohadovat, jak vyhlásit nezávislost, ale jak samostatnost skutečně zajistit. Podle listu La Vangurdia jde o ústřední otázku v táboře separatistů.

„Vidím tu vnitřní konflikt: nechci jednostrannou deklaraci nezávislosti, která potrvá pět minut,“ řekla AFP barcelonská profesorka antropologie Olga Jubanyová, která se považuje za dlouholetou republikánku a přívrženkyni nezávislosti.

Separatisté tvrdí, že 1. října vyhráli referendum o nezávislosti, hlasování ale Madrid považuje za nezákonné, neplatné a neústavní. Hlasování, poznamenaného tvrdými zákroky španělské policie, se nezúčastnila ani polovina z katalánských voličů.

Sami Katalánci by si ve své velké většině přáli právně čisté referendum o nezávislosti a Madrid, od kterého je dělí 624 kilometrů, považují za velice vzdálený katalánské realitě, připomněla AFP poznatky z průzkumů veřejného mínění. V strategicky důležitém regionu žije 16 procent obyvatel Španělska, které nyní prožívá nejhorší krizi od obnovení demokracie v roce 1977.