Nejen běženci ze Sýrie, Iráku nebo Afghánistánu žádají v Německu o azyl, ve výjimečných případech se o něj ucházejí i občané České republiky. Loni jich bylo 11, neuspěl však ani jeden. Letos zatím žádný Čech o azyl ve spolkové republice nepožádal, sdělil Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF).

O azyl ve spolkové republice v roce 2015 požádal jeden Čech z tisíce příchozích. Celkem se loni do Německa přistěhovalo 10.974 občanů České republiky.

Důvody, které 11 Čechů k žádosti o azyl vedly, Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky nezná. Obecně stojí za žádostmi o azyl často politické důvody, občané zemí Evropské unie, které jsou všechny považovány za bezpečné, s nimi ale nemají šanci uspět.

Nejvíce lidí se do Německa loni, kdy země zažila nejsilnější přistěhovaleckou vlnu od poválečných let, přistěhovalo ze Sýrie (327.000), Rumunska (213.000), Polska (196.000) a Afghánistánu (95.000). Malá část z nich přišla i přes Českou republiku.

Německo loni v rámci takzvaných dublinských pravidel požádalo Českou republiku, aby zpět přijala 218 migrantů. U 148 Praha s návratem souhlasila, fakticky se jich na území České republiky vrátilo ale jen 18. Nejvíce z nich – sedm – pocházelo z Ukrajiny, vyplývá ze statistik Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky.

V opačném směru, tedy do Německa, chtěla Praha loni vrátit 28 migrantů. U 11 z nich Berlín souhlasil, skutečně se ale do spolkové republiky vrátili jen tři.