Církvím by se měly zdaňovat i roční příspěvky na činnost. Uvádí to návrh novely zákona o majetkovém vyrovnání Jihočeského kraje, který tento týden dostali poslanci a čeká jej nyní posouzení ve vládě.

V dolní komoře leží už déle obdobná předloha opoziční KSČM, jež by zdanila jen náhrady a k níž se kabinet na stanovisku v dubnu neshodl.

Novela Jihočeského kraje by se nevztahovala na částky, které už stát církvím podle zákona o majetkovém vyrovnání a následně uzavřených smluv vyplatil. „Pokud se týká uzavřených smluv o vyplacení finančních náhrad, tyto nikterak neomezují právo státu zdanit tato plnění,“ stojí v důvodové zprávě předlohy.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dříve uvedl, že pokládá návrh Jihočeského kraje za snahu sbírat volební body. Upozornil na podle něho značné riziko, že by neuspěla před Ústavním soudem. Jihočeský hejtman a Sobotkův stranický kolega Jiří Zimola na to reagoval, že rozumí slovům Sobotky jako předsedy vlády, ale dodal, že Sobotka je i předsedou ČSSD, která měla revizi církevních restitucí v programu.

ČSSD a ANO se s církvemi snažily v minulosti změny vyjednat, ale nepodařilo se jim to. Koaliční smlouva stanoví, že se církevní restituce nebudou bez souhlasu náboženských společností měnit.

Narovnání postavení státu, církví a náboženských společností

Cílem návrhu Jihočeského kraje není podle důvodové zprávy zpochybnit způsob provedení církevních restitucí ani potřebu vypořádat se z historického hlediska s některými křivdami spáchanými na církvích a náboženských společnostech. „Jeho cílem je narovnání postavení státu, církví a náboženských společností tak, jak to bylo obvyklé v případě jiných restituentů,“ stojí ve zdůvodnění.

Návrh KSČM podpořil ve vládě jako jediný ze členů ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, podle něhož jsou církevní restituce přehnaně vysoké. Lidovci to označili za populistické. Sociálnědemokratičtí členové kabinetu se tehdy hlasování zdrželi.

Zákon o majetkovém vyrovnání schválený v minulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat finanční náhradu 59 miliard korun, navyšovaných o inflaci. Zároveň se během 17 let snižuje až na nulu příspěvek na podporu činnosti církví.

Letos je rozpočtován zhruba na 1,37 miliardy korun. Finanční náhrada má letos činit podle schváleného rozpočtu asi 2,06 miliardy korun.